Společenství je opravdu dobrou zprávou, od Pána poslaným lékem proti samotě, která ohrožuje všechny. Vzácným darem, který nám dává pocítit, že jsme milováni a přijati Bohem v jednotě jeho lidu, jež se setkává ve jménu Nejsvětější Trojice. Je světlem, které dává zazářit církvi, a má být znamením vysoko vztyčeným mezi lidmi, nádherným dílem lásky, jež pomáhá přiblížit Krista každému muži a každé ženě, kteří se s ním chtějí setkávat až do konce všech časů.    
Benedikt XVI.

 
Mezi novými duchovními proudy, které církvi Duch Svatý dává, aby mohla zazářit jako jedno společenství, je také "spiritualita jednoty", anebo "spiritualita společenství", typická pro Hnutí fokoláre. Je to spiritualita postavená na vzájemné lásce, která je inspirovaná Ježíšem. On vzájemnou lásku vyžaduje v "novém přikázání". Láska, nás spontánně vede k tomu, abychom ze sebe učinili úplný dar, a to skrze společenství dober duchovních i hmotných. Učíme se tak novému způsobu života, který je charakterizován vzájemností. Toto vzájemné darování plodí duchovní přítomnost samotného Ježíše, kterou On sám přislíbil: „kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém“ (srv. Mt 18, 20). Ježíšova přítomnost dává zakoušet plody Ducha Svatého: radost, pokoj, odvahu, světlo a lásku.

Je to spiritualita, která vstupuje do života osob každého věku, sociální vrstvy i povolání, a tedy i do života mužů i žen povolaných k zasvěcenému životu, anebo k pastorační službě Božímu lidu. Je to spiritualita i pro kněze a biskupy.

Kněží,

kteří žijí mezi sebou i se svým biskupem v jednotě zakoušejí skutečnou duchovní rodinu s velkými plody pro jejich službu.
Tento styl života přispívá k probuzení nových povolání.

Řeholníci a řeholnice

skrze tuto spiritualitu lépe rozumějí svým zakladatelům, nově objevují svá řeholní pravidla a lépe udržují jednotu se svými představenými. Pomáhá jim také obnovovat život svého společenství a též své specifické poslání.

Biskupové,

katoličtí i z jiných církví čerpají z této spirituality.

Církev jako společenství – skrze svědectví biskupů, kněží i řeholníků se rodí živé komunity církve, církve - společenství.