Ekonomika společenství je především ekonomickým projektem, který teoreticky a empiricky potvrzuje principy sociálního učení Církve. Představuje tzv. ekonomiku pro člověka, ekonomiku ve službách člověku. Dnes se k němu hlásí více jak 750 podniků, jejich manažerů a pracovníků, ekonomických odborníků, ale i prostých "spotřebitelů". Řada z nich využila svoji účast na kongresu také jako příležitost ke sdílení praktických poznatků a zkušeností, které vedle teoretických příspěvků universitních profesorů (prof. L. Bruni, prof. L. Crivelli, prof. S. Zamagni) přispěly k neformálnosti, inspiraci a umožnily vnímat tento projekt jako komplexní záležitost. Otevřená atmosféra kongresu a upřímná snaha o dialog tak umožnily zaznít zkušenostem z rozličných prostředí, lépe pochopit souvislosti, odlišný kulturní kontext a takto přijímat jedni druhé bez předsudků: ať už se jednalo o příspěvek odborářů ze severní Itálie nebo o silnou zkušenost lidí žijících s minimem prostředků v nejchudších oblastech Jižní Ameriky či situaci podnikatele čelícího ataku mafie a tlakům na platbu výpalného, až po prosté, ale hluboké zkušenosti podnikatele, kterého v situaci krachu zachránilo svou loajalitou společenství zaměstnanců firmy aj.

Tedy také realita utrpení, konfliktu jako konstitutivních prvků v oblasti ekonomiky, viděných a žitých v linii sociálního učení Církve k podnikání neodmyslitelně patří. Jednotlivé příspěvky ukázaly, že je to něco, s čím je třeba počítat a nehledat únik. Právě náročné, složité, tvrdé situace se jevily jako něco normálního a samozřejmého. Jde jen o to “patřičně” s nimi naložit, ne se jim vyhýbat. Realizovaná vize ekonomiky pro člověka nenabízí pohodlnější cestu, naopak cestu náročnou. Skýtá však prostředky a podněty spolu s výsledky díky nimž víme, jak s těžkostmi zacházet.

8.2.2008 Josef Veselý