Čemu nás naučila pandemie? Jak budovat nový svět? Jaký může být specifický příspěvek každého z nás? Přinášíme výňatek ze slov, která spontánně pronesla současná prezidentka Hnutí fokoláre Maria Voce (Emmaus) při setkání se společenstvím Hnutí fokoláre v Kampánii (jižní Itálie), a to 16. července tohoto roku, tedy v den, kdy se v Hnutí fokoláre připomíná speciální událost: pakt jednoty(1), který Chiara Lubichová uzavřela s prvním ženatým fokolarínem, spisovatelem a politikem Iginem Giordanim v roce 1949 a na který se odvolává.

20201104 maria voce

I tato pandemie nám dala velkou lekci, musíme to uznat. Způsobila nám utrpení a nechává nás ještě trpět? Nevíme, kolik bolestných důsledků této pandemie může ještě přijít, ale byla to i velká lekce. Hlavním ponaučením bylo, že nám řekla: všichni jste stejní! Jste všichni stejní: bohatí, chudí, mocní, bídní, děti, starší lidé, imigranti… všichni jste stejní. To zaprvé.

Druhá věc: jste všichni stejní, ale je tu někdo, kdo trpí více i přes rovnost. Tak jak to, že jste všichni stejní? Jste všichni stejní, protože Bůh učinil všechny stejné. Velmi odlišné od sebe navzájem, ale všechny jeho děti, všechny stvořené Jím se stejnou láskou, s velkou láskou. Pak přišli lidé a začali dělat rozdíly. I nyní pokračujeme v dělání rozdílů: tento ano, tento ne; tento má větší hodnotu, tento má menší hodnotu. Tento mi může něco dát, tento mi nemůže dát nic, tenhle mě využívá, tenhle méně… Začínáme dělat rozdíly, a co se přitom stane?

Stane se, že existují země, kde jsou dobře vybavené nemocnice a země, kde nejsou. Jsou země, kde mají roušky pro každého a jsou země, kde je nemají.

Existují oblasti – dokonce i v naší Itálii – kde je dobrý přístup k internetu a každý se může účastnit vyučování online, a jsou oblasti, kde přístup není. Takže všichni jsou si rovni před Bohem, ne všichni jsou si rovni před lidmi, ne všichni jsou si rovni v srdcích lidí. Je tomu tak i u nás? Možná jsem i já někdy raději s jedním člověkem než s jiným a dělám tento rozdíl mezi jedním a druhým, vidím to tak i já. Takže opravdu žiji pakt, když jsem taková? Ten pakt, který mi říká, že mám být skutečně připravená dát život za druhého? Ale ne za druhého, který se mi líbí, ale za druhého, ať je to kdokoli.

Dnes se říká, že musíme vytvořit nový svět, nové lidstvo. Všichni říkají, že je třeba vytvořit nový svět. V malém Chiara vytvořila nový svět, rodina Chiary roztroušená po celém světě je nový svět v malém. Samozřejmě je to pokus, je to skica, je to malé znamení, ale znamená to, že je to možné. Pokud to bylo možné udělat v malém, proč tato malá skupina – která je ale malá relativně, protože je to několik set tisíc lidí roztroušených po světě – proč tento malý lid, který je lidem Chiary, není k dispozici všem, aby jim řekl, že nový svět je možný?

Je to možné! Musíme být přesvědčeni, že je to možné. Mimochodem, jaká byla dnešní myšlenka na den? „Věřit v sílu lásky.“ Takže v první řadě věřit, že láska je silou. Zakusili jsme to? Ano, tolikrát jsme to zakusili. Ale teď to trochu pokleslo, na teploměru lásky klesla hodnota. Pojďme přidat trochu rtuti, aby teplota znovu stoupla! Nechme stoupnout lásku a uvidíme, že všechno stoupne a budeme tou realitou, která prochází světem, aniž bychom museli chodit a říkat: „Víš, my to děláme tak, pojď s námi, protože jsme takoví.“ Ne! Svět se musí zachránit, svět musíme zachránit naší láskou.

Maria Voce (zpracovala Stefania Tanesini, převzato z www.focolare.org, redakčně kráceno)

__________
1. Pakt, v němž oba Ježíši v eucharistii slibují, že se budou navzájem milovat, jako je miloval On, až po opuštěnost od Otce, a prosí Ho, aby je slil v jedno. Více viz Nové město 9/2019, str. 14.

 

 

0
0
0
s2sdefault