V neděli 18. března 2018 zemřela Květuše Hyršlová, roz. Elznicová, doktorka věd, germanistka, literární kritička a vědkyně, bývalá vysokoškolská učitelka, překladatelka, autorka odborných publikací, mnoha studií a článků. Zároveň byla volontárkou, členkou Díla Mariina, které pokládala tři desetiletí svého života za “svoji rodinu”.

180318 kveta hyrslova 1

Květuše Hyršlová se narodila 4. července 1929. Jako doktorka věd pracovala v Akademii věd v oddělení světových literatur a literární teorie. Přednášela na mezinárodních konferencích a seminářích. Byla členkou Českého centra Mezinárodního PEN klubu. V roce 2009 obdržela státní vyznamenání “Medaile za zásluhy”.

S manželem Zbyňkem Hyršlem kráčeli společnou cestou více než 60 let. Jejich život byl zocelen velkými zkouškami, jednou z nich byla náhlá smrt sedmnáctiletého syna Alana, a právě ta přivedla Květu ke katolickému knězi. Již z prvního rozhovoru s ním si odnesla poznatek, jež znamenal převrat v jejím životě: “Bůh se na nás dívá a má nás rád”. Květa se pustila do prohlubování náboženství a postupem času se s manželem dozvídali stále více i o spiritualitě Chiary Lubichové a seznamovali se s lidmi, kteří se podle ní také snažili žít. Postupně se oba dostali do řad volontárů Božích v Díle Mariině, mužů a žen, kteří svědčí o Ideálu jednoty zvláště ve společnosti. Manželé Hyršlovi pak svědčili především v kruzích intelektuálních, diplomatických a ekumenických. Právě pro svou touhu po obnově světa přijali s velkou vděčností možnost angažovat se v počátcích aplikování charismatu jednoty v politice a stáli velmi blízko politikovi Josefu Luxovi.

Oba manželé se významně podíleli na rozvoji česko-německého porozumění, ačkoli Zbyněk prošel tvrdou zkušeností nacistického věznění a rozsudku smrti. Napsali o tom: “Pochopili jsme, že ani sebe korektnější úsilí o česko-německé porozumění, ani sebelepší vzájemné poznání, ani fair play jednání prostě nestačí. Do “hry” musí vstoupit evangelium. Hlavně ono ‘miluj svého bližního jako sebe sama...’ A potom neztratit při setkáních, symposiích, konferencích a pódiových diskusích to ‘Kde jsou dva nebo tři v mém jménu, tam jsem já uprostřed nich’. A lidé to cítili, přicházeli, vyptávali se a domlouvali další schůzky.”

Mnoha lidem se stali přáteli a pomáhali jim i v osobních těžkostech, bolestech a velkých životních krizích. O Květě hodně lidí řeklo, že jim byla oporou, matkou, úžasnou kmotrou, byla vždy milující, ochotná, trpělivá. Křesťanství prožívala realisticky, bez příkras. Významným životním mezníkem bylo 60. výročí svatby. Manželé Hyršlovi svoje bilancování i díkůvzdání vložili do knihy nazvané Díky Dílu.

Manželství Květy a Zbyňka bylo příkladné. Poslední roky se zdravotní stav Květy začal zhoršovat, takže se manžel staral o všechno, aby ji zabezpečil po všech stránkách. Potom však neočekávaně onemocněl on sám a zemřel. Pro Květu nastalo nové období života, ve kterém se snažila přijímat svůj úděl jako vůli Boží. Často pobývala v nemocnici, posléze nemohla ani chodit, přesto byla trpělivá a měla zájem o druhé.

Poslední mše svatá u jejího lůžka byla sloužena v den druhého výročí manželova úmrtí. Při plném vědomí a pokojně přijala během ní Eucharistii i svátost nemocných. Stejně pokojně nás za dva týdny 18. března opustila navždy .

26. 3. 2018

0
0
0
s2sdefault

S přáním požehnaných velikonočních dní
Jaroslava Malíková a Josef Bambas (delegáti Hnutí fokoláre v ČR)

velikonoce 2018

30. 3. 2018

0
0
0
s2sdefault

Zlatá Praha po­kra­čovala 18. března 2018 se­tká­ním, kte­ré bylo věnováno 10. výročí úmrtí Chiary Lubichové, zakladatelky Hnutí fokoláre a 50. výročí jeho rozšíření v naší zemi.

180318 zlph

Osobnost Chiary Lubichové, zakladatelky Hnutí fokoláre přítomným přiblížila Zora Kuchárska, která působila v její bezprostřední blízkosti jako dlouholetá předkladatelka a doprovázela ji tak i na mnoha cestách do různých zemí.

O tom, jak spiritualita Hnutí fokoláre ovlivnila život jedné mladé dívky v Brazílii a její rozhodnutí odpovědět na povolání k zasvěcenému životu ve fokoláre, které ji před několika lety zavedlo až do Prahy, jež se tak stala jejím novým domovem, hovořila Rosangela de Oliveira Salazar.

Padesát let Hnutí fokoláre a jeho aktivity v naší zemi pak dokumentovala Helena Filcíková prostřednictvím dobových i současných fotografií a Karel Háček skrze osobní zkušenosti ze svých prvních kontaktů s ním.

To, že i v naší zemi přineslo plody, mezi něž patřila také rozhodnutí mnohých mladých lidí podílet se osobně na rozšíření jeho spirituality do dalších zemí, dosvědčila Jaroslava Malíková, která jako jedna z nich za tímto účelem odcestovala do Ruska, kde v předcházejících letech postupně žila jak v Moskvě, tak i v dalších oblastech až po Sibiř.

Program zakončil videozáznam části rozhovoru novinářky Sandry Hodget s Chiarou Lubichovou, která v něm vyjádřila myšlenku, na níž ji v posledních letech jejího života velmi záleželo: "Zůstávejme všichni jednou velkou rodinou..."

29. 3. 2018

0
0
0
s2sdefault

170801 mp hostynMariapoli na Hostýně se uskutečnila ve dnech 5. - 10. července 2017, bylo nás 130, mladí i staří, rodiny s dětmi, kněží, a všichni jsme konstatovali, že byla ZÁZRAČNÁ.

0
0
0
s2sdefault

HOSPIC, příběh naplněné naděje

zp201710

Iniciativa Zlatá Praha zve všechny zájemce 15. října 2017 v 16 hod. do zasedacího sálu místního úřadu Prahy 5, Štefánikova 15 na zajímavé povídání se zakladatelkou domácího hospice Duha v Hořicích, Janou Sieberovou. Představí nám svoji knihu o všech dobrodružstvích, darech a osobních bojích, která zakládání takového díla provází. Seznámí nás s příběhy lidí, kteří odcházejí ze života v domácím prostředí a těch, kteří je na jejich cestě provázejí.

0
0
0
s2sdefault

Zlatá Praha pokračovala v neděli 15. října 2017 podvečerním setkáním pod názvem "Hospic – příběh naplněné naděje". Jeho hostem byla Jana Sieberová, zakladatelka domácího hospice Duha v Hořicích.

171015 zlph hospic

Kromě poutavého vyprávění o vlastní rodině, své historii a osobním i profesním vývoji, který vyústil v rozhodnutí podat výpověď v nemocnici, kde pracovala a pustit se do dobrodružství zakládání domácího hospice, vylíčila i příběh jeho vytváření. Od hledání vhodného objektu, přes první klientku, překonání mnohých počátečních obtíží až po vznik jeho dalších týmů na různých místech naší republiky.
Když odpovídala na všechny otázky přítomných, zmínila se nejen o překonávání překážek, jež toto dílo provázely, ale také o podpoře, které se jí při tom dostávalo od mnohých osob, včetně letos zesnulého kardinála Miloslava Vlka, autora předmluvy k její knize, kterou zájemcům na závěr ochotně podepisovala.
Cestu domů tak mohla každému ozářit nejen světla v Praze právě probíhajícího festivalu promítaná na fasády budov, ale také v mysli znovu promítané nezapomenutelné příběhy těch, kterým již svítí světlo věčné, i těch, kteří je na cestě za ním nejrůznějšími způsoby až do poslední chvíle doprovázejí.

29. 10. 2017

0
0
0
s2sdefault