1 2

„Musíme zapomínat na sebe a jako hnutí se více otevřít přijetí bolestí světa.“ Touto silnou výzvou udala prezidentka Maria Voce jasný směr mezinárodnímu celosvětovému setkání zodpovědných za Hnutí fokoláre.Ve svém vystoupení během nedávného setkání s generální radou hovořila Maria Voce o své úzkosti ze spousty utrpení, o němž především v tomto období pandemie každodenně referují sdělovací prostředky. Se svými nejbližšími spolupracovníky sdílela tuto otázku: „Kdo jen dokáže na sebe vzít všechnu tu bolest? Zdá se mi, že Bůh od nás chce, abychom byli blíže bolesti světa, byli více ochotni ji přijímat, milovat, modlit se … ale také dělat něco více.“ Odpovědět na ni je třeba duchovně i prakticky.

Program setkání delegátů hnutí z celého světa (10.-12. září) byl charakterizován rozsáhlým sdílením lokálních problémů, specifických v různých zeměpisných oblastech, ale v tomto zvláštním období také společných, přinášejících obrovské bolesti i nové možnosti.

Při dialogu a sdílení byla snaha nalézat osobitý příspěvek Hnutí fokoláre k probíhajícím epochálním změnám, současným i budoucím.Je to téma, které samozřejmě nebylo vyčerpáno během těchto dní, ale zůstává i pro nastávající generální shromáždění hnutí, které bylo původně plánováno na první polovinu září 2020, ale z důvodu krize způsobené covidem-19 bylo odloženo na začátek příštího roku: od 24. ledna do 7. února 2021. Delegáti hnutí byli rovněž informováni o návrzích přípravné komise všeobecného shromáždění s cílem využít „získaný“ čas k tomu, aby se všichni členové hnutí mohli více do přípravy shromáždění zapojit.

Autor: Joachim Schwind, www.focolare.org

12. 9. 2020

0
0
0
s2sdefault

 

header 1 settembre

Na 1. září připadá „Světový den modliteb za péči o stvoření“. Hnutí fokoláre se zapojuje do iniciativy „Čas tvorstva“ a mítinkem, který se bude konat v říjnu 2020. 

Dne 1. září, jako každoročně, proběhl „Světový den modliteb za péči o tvorstvo“. Ustanovil ho papež František v roce 2015, kdy byla vydána encyklika Laudato si’. Papež v ní všechny vyzývá, aby se angažovali při péči o tvorstvo. Je to náš domov, naše nejcennější dobro. Žádá, abychom změnili současné sociálně-ekonomické uspořádání. Nemůžeme už dále využívat planetu Zemi, jako by její přírodní zdroje byly neomezené. Je třeba jednat rychle a najít jiný rozvojový model. Co můžeme dělat, abychom byli konkrétnější? Encyklika Laudato si’ ukazuje cestu k „ekologické konverzi“: změnit životní styl a snažit se uvádět do praxe zásady integrální ekologie. V textu se tedy nehovoří jen o životním prostředí, ale i o politice, ekonomice a společnosti. Musíme začínat sami od sebe, od svých každodenních rozhodování při spotřebě, od volby politiků vnímavějších na ochranu přírody; více ovlivňovat společnost ve směru většího využívání energií z obnovitelných zdrojů a snižování fosilních zdrojů.

planting tree soc institutional 768x512

 I letos se Hnutí fokoláre připojuje k iniciativě „Čas tvorstva“, spočívající v modlitbách a akcích ve prospěch našeho společného domova. Iniciativa začala 1. září a končí 4. října, na svátek svatého Františka z Assisi, patrona ekologie, kterého mají rádi křesťané mnoha vyznání. Všichni jsou povzbuzováni, aby organizovali různé události a registrovali je na stránkách web. Tato iniciativa má ekumenický rozměr s třicetiletými kořeny v roce 1989, kdy konstantinopolský patriarcha pravoslavné církve Demetrios vyzval rozhodným způsobem různé křesťanské církve, aby den 1. září společně vyhlásily jako „Světový den modliteb za péči o tvorstvo“. Tématem pro letošní rok je „Výroční den Země: nový rytmus, nová naděje“. Tato událost je užitečná pro uvažování o integrálním vztahu mezi potřebným oddychem pro Zemi a ekologickým, ekonomickým, sociálním a politickým způsobem života, především v důsledku obrovských důsledků globální pandemie covidu-19.  Od 23. do 25. října se bude v Castelgandolfu (Itálie) konat mítink organizovaný ekologickou sítí Hnutí fokoláre EcoOne. Zúčastní se ho odborníci, politici, univerzitní profesoři, organizace a sdružení, aby se zabývali dopadem encykliky Laudato sì’ na současný svět a výzkumem nových cest směřujících k integrální ekologii. Tato akce má poukázat na úlohu, jakou mohou sehrávat jednotlivci i společenské skupiny při péči o náš společný domov. Letošek je rovněž speciálním rokem, protože 24. května, u příležitosti 5. výročí vydání encykliky, ho papež František vyhlásil jako „Rok encykliky Laudato sì’“, který bude trvat do 24. května 2021.  

temo del creato

Situace je tak naléhavá, že vyžaduje konkrétní a bezprostřední odpovědi všech a na každé úrovni: lokální, regionální, národní i mezinárodní. Především je třeba odspodu vytvořit „lidové hnutí“ jako alianci všech lidí dobré vůle. Proto je důležité zúčastnit se na iniciativách jako je „Čas tvorstva“ a mítink EcoOne plánovaný na letošní říjen. Jak nám připomíná papež František, „všichni můžeme spolupracovat jako nástroje Boží v péči o stvoření, každý podle vlastní kultury a zkušenosti, vlastní iniciativy a schopností“ (LS 14). Lorenzo Russo

12. 9. 2020

0
0
0
s2sdefault

Zprávy z místa katastrofy na stránkách humanitární organizace hnutí Fokoláre AMU - Azione per un mondo unito (Akce pro sjednocený svět)

bejrut

Po ničivém výbuchu v Bejrútu ve večerních hodinách 4. srpna 2020, přijala místní komunita hnutí Fokoláre spolu se sdružením Humanité Nouvelle (Nové lidstvo) opatření k uspokojení nejnaléhavějších potřeb lidí postižených katastrofou.
Obrovská exploze, ke které došlo ten den v oblasti poblíž přístavu libanonského hlavního města Bejrútu, způsobila přes 100 úmrtí a 4 000 zraněných. Kromě devastace budov byly do 10 km od oblasti katastrofy rozbity a zničeny veškerá okna a výlohy. Vláda hovoří o 300 000 bezdomovcích.
Ještě před touto katastrofou čelila země cedrů silné hospodářské krizi, která byla v poslední době dramaticky ovlivněna pandemií Coronavirus. Podle oficiálních zdrojů žije více než 45% populace v chudobě a nezaměstnanost vzrostla na 35%.
Výbuch 4. srpna tedy představuje další velmi silnou ránu nejen pro hospodářství a infrastrukturu Libanonu, ale také pro morálku lidí, kteří v posledních desetiletích strádali.
Stejně jako všechna humanitární sdružení začala organizace Fokoláre „Humanité Nouvelle“ pomáhat těm, kteří byli nejvíce zasaženi. S pomocí místní komunity hnutí bylo zpřístupněno centrum Mariapoli „La Sorgente“ v Ainu Aar poblíž Bejrútu, pro potřeby těch, kteří přišli o domov.
Skupiny mladých lidí a dospělých se daly k dispozici, aby pomohly rodinám a nejvíce postiženým lidem. Shromažďují jídlo a další potřebný materiál, a sledují další vznikající potřeby.
_______________________________________
Aktivována byla také nouzová koordinace hnutí Fokoláre, která bude zasahovat prostřednictvím organizací AMU a AFN.
Pro ty, kteří by chtěli spolupracovat na pomoci, mohou prostřednictvím následujících bankovních účtů:
Akce pro jednotný svět ONLUS (AMU)
IBAN: IT58 S050 1803 2000 0001 1204 344
SWIFT / BIC kód: CCRTIT2T
v Banca Popolare Etica
Akce pro nové rodiny ONLUS (AFN)
IBAN: IT11G0306909606100000001060
SWIFT / BIC kód: BCITITMM
ve společnosti Banca Intesa San Paolo
Do poznámky je třeba napsat: Emergenza Libano

Odkaz na článek slovenského Nového Města: https://nm.sk/8872/bejrutska-katastrofa/

11. 8. 2020

0
0
0
s2sdefault

Na základě výzvy Mezinárodního centra Hnutí fokoláre (HF) se začátkem května HF v ČR připojilo k celosvětové pomoci lidem postiženým pandemií COVID-19 (viz https://www.focolare.cz/12-clanky/590-celosvetova-pomoc-lidem-postizenim-pandemii-covid-19)

foko logo

K dnešnímu dni (10.8.2020) se pro tento účel shromáždily finanční prostředky ve výši 300 267,- Kč.

Dosavadní použití prostředků sbírky: 

  • pro potřebné v tzv. „fialové zóně“ – zasláno prostřednictvím sdružení Nové ľudstvo Bratislava: 65 000,- Kč
  • pro použití v rámci celosvětového společenství majetku prostřednictvím Mezinárodního centra HF: 30 000,- Kč
  • pro potřebné v Sýrii – zasláno prostřednictvím Mezinárodního centra HF: 135 000,- Kč
  • bankovní poplatky za převody do zahraničí: 2400,- Kč
  • disponibilní dosud nerozdělené prostředky: 67 867,- Kč 

Znovu srdečně děkujeme všem dárcům jménem těch, komu tyto prostředky aspoň trochu ulehčí jejich složitou situaci. Sbírka dále trvá.

Michaela Harantová a Jiří Kratochvíl,
koordinátoři akce za Hnutí fokoláre v ČR

 

10. 8. 2020

0
0
0
s2sdefault

*#daretocare in my city*# – *#odvážit se starat o své město*# - LATINSKÁ AMERIKA

20200808 daretocare

Tato setkání online (na Zoomu) budou příležitostí ke sdílení zkušeností a projektů a pro inspiraci těch, kteří chtějí něco změnit, kteří dávají impulz ke konkrétním akcím zaměřených na komunity, kde žijí.
Je to aktivita v rámci projektů Hnutí fokoláre pro sjednocený svět (United World Project).

Každé 2 měsíce budeme virtuálně cestovat z jednoho kontinentu na druhý, abychom objevili lidi a komunity, které se starají o své obce.

*DATUM*: SOBOTA 8. srpna 2020 ve 22 hodin našeho času 

Jazyky: angličtina, italština, španělština a portugalština

Pro účast je nutná registrace.
Na jejím základě dostanete pozvánku a link na seminář.

 *Registrace je zde*: https://bit.ly/daretocareinmycitylatinamerica

5. 8. 2020

0
0
0
s2sdefault

Dílo Mariino – Hnutí fokoláre vás srdečně zve na výstavu k 100. výročí narození Chiary Lubichové. Výstavu v kostele sv. Jakuba v Brně zahájíme v neděli 23. srpna 2020 v 16 hodin vernisáží, při které úvodní slovo pronese Mons. Jiří Mikulášek, hudebně-meditační doprovod připravili Radek a Martina Komínkovi, moderuje Radek Mezuláník. Po skončení zveme na setkání do sálu svatojakubské fary. Výstava bude přístupná denně do 15. září 2020.

plakat a4 chiara brno mail

2. 8. 2020

0
0
0
s2sdefault

Na pozvání Mons. Jana Graubnera, arcibiskupa olomouckého a metropolity moravského, se ve spolupráci s olomouckým společenstvím Hnutí fokoláre konalo v arcibiskupské rezidenci v sobotu 23. května 2020 setkání u příležitosti 100. výročí narození Chiary Lubichové, zakladatelky Hnutí fokoláre.

20200523 olm sebek

Při této příležitosti přednesl Doc. Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd České republiky projev na téma Hnutí fokoláre a jeho přínos společnosti v době totality. V přednášce rozebral počátky Hnutí v období totalitního režimu u nás i v dalších zemích východního bloku – NDR, Maďarsku a Polsku. Jaroslav Šebek poutavým způsobem uvedl vybrané dokumenty z tajných svazků II. oddělení STB, týkající se Hnutí. Představil osobnosti, které se o rozšíření a rozvoj Díla Mariina, jak se také Hnutí fokoláre nazývá, u nás zasloužily. Byli to slovenský biskup Pavol Hnilica a italský fokolarín Quido Mirti, přezdívaný „Cengia“. Ten cestoval po zemích východního bloku jako obchodník a zprostředkovával kontakt mezi „podzemní“ místní církví, hlavně řádem jezuitů, a Vatikánem. Mezi prvními českými kněžími, kteří žili spiritualitu Hnutí fokoláre, byli P. Karel Pilík, P. Bohumil Kolář, P. František Kohlíček, tehdejší kněz bez státního souhlasu a budoucí kardinál Miloslav Vlk, P. Jan Graubner, budoucí arcibiskup, P. Pavel Jančík, P. Jan Kutáč a řada dalších kněžských osobností.

Po skončení přednášky se rozvinula živá diskuze na dané téma. Větší část přítomných si tyto doby dobře pamatuje. Mnozí obohatili program svým osobním svědectvím.

Karel Kavička

19. 6. 2020

0
0
0
s2sdefault

Co tato pandemie způsobila v životě společnosti a církve? Co vyvolala v Hnutí fokoláre? Jak prožívat novou nepředvídatelnou dobu, která je před námi? Interview rádia Inblu (Itálie) s Marií Voce ze dne 8. května 2020. 

O.: Od 18. května se znovu budou moci sloužit mše svaté, samozřejmě při vší opatrnosti. Jak byste to krátce komentovala?

copia di 1230x350 1Maria Voce: Stále jsme sledovali papežovy mše a bylo zde tisíc příležitostí se společně modlit při streamingu. Nemůžeme však zapomínat, že křesťanství je náboženstvím vtělení, což vyžaduje naši fyzickou přítomnost, přímo a co nejživěji se účastnit na tajemstvích samotného křesťanství. Takže účast na eucharistii reálným způsobem je něco, co nám určitě chybělo, a je to dar, jenž se nyní vrací. Jsme proto připraveni být všemožně pozorní a opatrní, abychom o tuto příležitost nepřišli.

O.: Ano, určitě. V této době se stalo mnoho věcí, museli jsme si znovu položit otázku o způsobech chování, nakupování ... Co podle vás příchod pandemie způsobuje v životě společnosti, a tedy i v životě církve?

Maria Voce: Dává vystoupit na povrch krásným věcem, které ale mohou být také špatné. První věc, kterou je myslím třeba zdůraznit, je rovnost mezi všemi; to znamená, že pandemie nám ukázala, že před tímto malým mikrobem, před virem, který nás zasáhl, jsou všichni lidé stejní, protože zasahuje mocného stejně jako ubohého, bohatého stejně jako někoho, kdo nemá nic, dítě stejně jako dospělého, toho, kdo je ve vězení, stejně jako člověka na svobodě. V tomto smyslu jsme si opravdu všichni rovni.Zároveň tato pandemie odhalila také mnoho nerovností, které nejsou dány faktem, že jsme lidskými bytostmi, ale jsou způsobeny kulturou, předsudky a životním stylem, takže existuje někdo, kdo si může dovolit léčbu, ale i ten, kdo si ji dovolit nemůže; existují lidé, kteří mají domy, kde se mohou zdržovat v izolaci, ale i jiní, kteří jsou nuceni přebývat s více lidmi ve velmi malém prostoru; jsou zde ti, kteří při ztrátě práce mohou čerpat z úspor na bankovním účtu, ale i takoví, kteří nemají kde brát, a proto jim i jejich rodinám hrozí při ztrátě zaměstnání hlad.Nerovnosti se tedy bohužel projevily ještě více. A to nás má vést k zamyšlení, protože logicky vzato jsou to nerovnosti, které Bůh nechce a nechce je ani lidská přirozenost, ale jsou chtěny zlou vůlí lidí, kteří nebyli schopni dobře spravovat dary, jež nám Bůh dal. Musíme tedy tyto nerovnosti napravit, abychom, až pandemie pomine, se nenacházeli ve stavu horším než předtím, ale abychom se naopak cítili být pokročilejší ve snaze o rovnost při vytváření programů, které by uznávali stejnou důstojnost všech.

O.: A jak je to na církevní úrovni?

Maria Voce: Zdá se mi, že pro církevní společenství se ukázalo to, co je podstatné, protože mnoho věcí padlo. Viděli jsme, že pro církev nejsou podstatné kostelní zdi, ale nezbytná je církev jako společenství; že není nutné každý den dělat vizitu Ježíše přítomného ve svátosti, ale je nezbytné milovat bratra, je nezbytné odpovídat s láskou tomu, kdo je vedle nás, je nezbytné odzrcadlovat slova evangelia, která nám On zanechal a jimiž se musíme inspirovat. Takže padlo mnoho věcí i na církevní úrovni.Tohle na nás však působí jako něco dobrého, protože nás to táhne k onomu znovuzrození, o kterém papež František neustále hovoří, ke vzkříšení a k novému počátku, aby začala skutečná životně důležitá obnova církve, a nikoli pouze reforma institucionální nebo formální.

O.: Co ze všeho podstatného je to nejpodstatnější?

Maria Voce: Zdá se mi, že nejdůležitější je mít na paměti, že jsme jediná lidská rodina. Vědomí jediné lidské rodiny nás musí všechny nutit, abychom se o sebe navzájem starali, abychom pečovali také o stvoření, které je jediným domovem pro život této jediné lidské rodiny; abychom se starali zodpovědně a pozorně právě proto, že křesťanství nás nutí dívat se na všechno také zodpovědně. Všichni jsme členy jedné rodiny, ale všichni jsme za tuto rodinu odpovědní, a proto každý člověk z této rodiny je důležitý; má svá práva, ale také má své povinnosti. Je to tato kolektivní odpovědnost.Myslím si, že nás to musí vést k předkládání návrhů, k tvorbě programů, k tomu, abychom viděli, co lze udělat, abychom skutečně dosáhli zapojení všech. Jak v ekonomice, tak v politice máme předkládat návrhy, které doopravdy usilují o společné dobro, nikoli o dobro jednoho nebo druhého, nejsou v zájmu jedné nebo druhé strany, ale jde jim o dobro všech. Předkládat návrhy, jež směřují ke společenství majetku na univerzálnější úrovni.Církev – a ostatně i my jako Hnutí fokoláre – je univerzální a nemá hranice. Církev v jistém smyslu konkuruje viru stejnou zbraní; virus se nebojí hranic, ale ani církev se nebojí hranic, církev je univerzální, protože je to Boží rodina na celé zemi.Na tuto rodinu Boží se musíme dívat, abychom viděli, jak to dělat; to znamená, jak vytvářet struktury, které upřednostňují integrální rozvoj všech, takové, které respektují historii každého člověka, kulturu každého člověka, způsob života každého národa, aniž bychom někoho chtěli přimět k rozvoji podle našich modelů a podle našich programů. Zároveň máme dávat k dispozici všechny talenty, kterými Bůh obdařil všechny lidi, každou kulturu a každého člověka; máme je dávat k dispozici jeden druhému, abychom společně dokázali vytvářet svět jako společný dům, který je ještě krásnější a je stále důstojnějším obydlím pro Boží děti.

 whatsapp image 2020 05 11 at 19.22.34 600x450

O.: Co tato doba vyvolala u vás v Hnutí fokoláre? Jaké jsou vaše úvahy?

Maria Voce: Vyvolala u nás to, co ve všech ostatních, v tom smyslu, že jsme se z jednoho dne na druhý také ocitli v situaci, kdy jsme již nemohli svobodně nic dělat ani jako jednotlivci, ani jako Hnutí. Takže jsme museli změnit všechny programy. Pro nás je to důležitý rok, protože na něj připadá sté výročí narození Chiary Lubichové. Na září plánujeme generální shromáždění Hnutí. Na programu bylo několik přípravných setkání pro toto shromáždění. A to všechno padlo z jednoho okamžiku na druhý, ze dne na den, takže jsme konstatovali naprostou neschopnost předvídat, plánovat uvažovat o tom, co by se dalo dělat. To nám logicky obrátilo vše naruby.Zároveň jsme se od Chiary Lubichové naučili žít přítomný okamžik, tedy přát si a konat jen to, co od nás Bůh žádá, abychom nechtěli nic víc než jeho vůli a abychom ji hledali společně – tím, že si navzájem nasloucháme a snažíme se porozumět potřebám každého – abychom naslouchali společně tomu, co nám Bůh chce touto věcí říci. Především proto jsme změnili všechny programy, ale vždy s ohledem jak na zájmy těch, kteří se měli těchto programů účastnit, tak i na zájmy těch, kteří kvůli změně možná utrpěli ekonomické ztráty, utrpěli otřesy, a tak podobně.Udělali jsme to, udělali jsme to s radostí, aniž bychom se tím nechali nějak rozrušit. A vidíme, že to bylo v Božím plánu, protože nás to vedlo k větší podstatnosti v životě a k tomu, abychom přehodnotili i svůj životní styl; vedlo nás to k větší střídmosti při rozhodování, zda něco koupit anebo nekoupit to hned a odložit plánované výdaje; odložit nebo úplně zrušit, abychom dali k dispozici to, o čem jsme si mysleli, že to potřebujeme okamžitě.

Přimělo nás to, abychom viděli, v jaké situaci žijí všechny naše rodiny. Mnozí z našich lidí, stejně jako ostatní, přišli o práci a nevědí, co si počít; to vyvolalo úplnější, otevřenější a transparentnější společenství majetku mezi všemi. Více jsme si sdělovali své potřeby, ale také to, co nám poslala Prozřetelnost. A skutečně je třeba říci, že Prozřetelnost nám znovu ukázala, jak pravdivé a reálné je, že Otec posílá svým dětem to nezbytné, pokud jeho děti chtějí žít pro něj a žijí ve vzájemné lásce.V jistém smyslu to byla pro nás pružina, která námi hýbe, a láska, jež je láskou Bohem vloženou do našich srdcí, nikoli jako fokolarínů, ale jako lidí, jako lidských bytostí. Pro nás jako fokolaríny se zabarvuje ještě více, protože se stává láskou směřující k jednotě, to znamená láskou, která je schopna dávat život za sebe navzájem a riskovat cokoli. To bylo skutečně něčím, co pohánělo Hnutí po celém světě.Hnutí je stejně jako církev univerzální, takže jsme trpěli tím, čím trpěli naši lidé v Číně, naši v Americe, naši na Blízkém východě, všude, právě tak jako v Itálii. Prožívali jsme to všichni společně, takže ti z nás, kteří měli více, dávali těm, kteří měli méně. Pomoc přišla z Číny, Koreje, Japonska, Blízkého východu i ze Sýrie. Možná to byla pomoc pro povzbuzení, pozdravná poselství, ale vše hovořilo o tom, že tato velká rodina, jež žije Ideál, který nám zanechala naše zakladatelka Chiara Lubichová, chce být sjednocena a díky své jednotě být k dispozici ostatním, aby pomáhala světu stávat se sjednoceným.

Alessandra Giacomucci pro pořad Církev, 8. května 2020 

31. 5. 2020

0
0
0
s2sdefault