„Dávejte, a dostanete: míru dobrou, natlačenou, natřesenou a vrchovatou vám dají do klína.“ (Lk 6,38)
„A s ním velký zástup jeho učedníků a velké množství lidu z celého Judska, z Jeruzaléma i z tyrského a sidónského pobřeží. Přišli, aby ho uslyšeli…“[1] Takto uvádí evangelista Lukáš dlouhé Ježíšovo kázání. V něm se postupně hovoří o blahoslavenstvích, o požadavcích Božího království, o zaslíbeních Otce svým dětem.
Ježíš svobodně hlásá svoje poselství lidem z různých národů a kultur, kteří jej přišli poslouchat. Je to poselství univerzální, adresované všem, poselství, které mohou přijmout všichni a tak se realizovat jako lidé, stvoření Bohem Láskou k jeho obrazu.
„Dávejte, a dostanete: míru dobrou, natlačenou, natřesenou a vrchovatou vám dají do klína.“
Ježíš ukazuje, co je na evangeliu tak nové – Otec osobně miluje každé své dítě „vrchovatou“ láskou a dává mu schopnost rozšiřovat stále velkoryseji své srdce směrem k bližním. Jsou to naléhavá a náročná slova – dávat ze svého; nejen hmotný majetek, ale také přijetí, milosrdenství, odpuštění, a to velkoryse, podle Božího vzoru.
Obraz bohaté odměny nasypané do klína nám ukazuje, že Boží láska k nám nezná míru a že její přísliby překonávají naše očekávání. Osvobozuje nás od úzkostí z našich propočtů a plánů, od zklamání, že nedostáváme od druhých podle našich představ.
„Dávejte, a dostanete: míru dobrou, natlačenou, natřesenou a vrchovatou vám dají do klína.“
K této Ježíšově výzvě napsala Chiara Lubichová: „Stalo se ti někdy, že jsi dostal od přítele nějaký dar a cítil jsi, že mu to musíš oplatit? (…) Jestli se tohle stává tobě, představ si Boha, který je Láska. On vždy oplácí každý dar, který my dáváme svým bližním v jeho jménu (…). Bůh se tak nechová proto, že by nás chtěl obohacovat. Dělá to proto, (…) že čím víc máme, tím více můžeme dát, abychom – jako skuteční správci Božího majetku – nechávali všechno kolovat ve společenství, které nás obklopuje (…). Ježíš měl jistě na mysli především odměnu, kterou budeme mít v ráji, ale to, co se děje zde na zemi, je už její předzvěstí a zárukou.“[2]
„Dávejte, a dostanete: míru dobrou, natlačenou, natřesenou a vrchovatou vám dají do klína.“
Co by se však mohlo stát, kdybychom se takto snažili jednat společně, s mnoha dalšími lidmi? Nepochybně by to mohlo být zárodkem nové sociální revoluce.
Jesús ze Španělska vypráví: „Já a moje žena pracujeme v oblasti poradenství a vzdělávání. Nadchli jsme se pro principy ekonomiky společenství[3] a chtěli jsme se naučit přistupovat jinak k zaměstnancům, k zhodnocení jejich platů, hledat alternativy k výpovědím, k dodavatelům s respektem k cenám, k úhradám a k dlouhodobým vztahům, ke konkurenci se společnými programy a nabídkou našeho know-how, ke klientům i s takovými radami, které nás mohou znevýhodnit. Vybudovaná důvěra nás pak zachránila během krize v roce 2008.
Později jsme se skrze neziskovku „Levántate y Anda“ (Vstaň a choď) setkali s jedním učitelem španělštiny na Pobřeží slonoviny. Chtěl zlepšit životní podmínky ve své vesnici vybudováním porodního sálu. Prostudovali jsme jeho projekt a nabídli potřebnou částku. Nevěřil nám. Musel jsem mu vysvětlit, že jde o výnosy našeho podniku. Porodní sál „Bratrství“, který společně vybudovali muslimové a křesťané, je dnes symbolem jejich soužití. Zisky naší firmy jsou v posledních letech desetkrát vyšší.“
Letizia Magri
[1] Lk 6,17-18.
[2] Ch. Lubichová, Slovo života na červen 1978, in Parole di Vita, a cura di Fabio Ciardi (Opere di Chiara Lubich 5; Città Nuova, Roma 2017), str. 108-110., vl. překl.
[3] www.edc-online.org
Slovo života – říjen 2024
„Kdo by chtěl být mezi vámi veliký, ať je vaším služebníkem,
a kdo by chtěl být mezi vámi první, ať je otrokem všech.“ (Mk 10,43-44)
Slovo života – září 2024
„To slovo však musíte uvádět ve skutek, a ne abyste ho jenom poslouchali. To byste klamali sami sebe.“ (Jak 1, 22)
Slovo života – srpen 2024
„Pane, je dobře, že jsme tady.“ (Mt 17,4)„Pane, je dobře, že jsme tady.“ (Mt 17,4) Ježíš se svými učedníky je na cestě do Jeruzaléma. Když jim oznámí, že tam bude muset trpět, zemřít a vstát z mrtvých, Petr se vzbouří, což odráží všeobecné zděšení a nepochopení....