V neděli 18. března 2018 zemřela Květuše Hyršlová, roz. Elznicová, doktorka věd, germanistka, literární kritička a vědkyně, bývalá vysokoškolská učitelka, překladatelka, autorka odborných publikací, mnoha studií a článků. Zároveň byla volontárkou, členkou Díla Mariina, které pokládala tři desetiletí svého života za “svoji rodinu”.

180318 kveta hyrslova 1

Květuše Hyršlová se narodila 4. července 1929. Jako doktorka věd pracovala v Akademii věd v oddělení světových literatur a literární teorie. Přednášela na mezinárodních konferencích a seminářích. Byla členkou Českého centra Mezinárodního PEN klubu. V roce 2009 obdržela státní vyznamenání “Medaile za zásluhy”.

S manželem Zbyňkem Hyršlem kráčeli společnou cestou více než 60 let. Jejich život byl zocelen velkými zkouškami, jednou z nich byla náhlá smrt sedmnáctiletého syna Alana, a právě ta přivedla Květu ke katolickému knězi. Již z prvního rozhovoru s ním si odnesla poznatek, jež znamenal převrat v jejím životě: “Bůh se na nás dívá a má nás rád”. Květa se pustila do prohlubování náboženství a postupem času se s manželem dozvídali stále více i o spiritualitě Chiary Lubichové a seznamovali se s lidmi, kteří se podle ní také snažili žít. Postupně se oba dostali do řad volontárů Božích v Díle Mariině, mužů a žen, kteří svědčí o Ideálu jednoty zvláště ve společnosti. Manželé Hyršlovi pak svědčili především v kruzích intelektuálních, diplomatických a ekumenických. Právě pro svou touhu po obnově světa přijali s velkou vděčností možnost angažovat se v počátcích aplikování charismatu jednoty v politice a stáli velmi blízko politikovi Josefu Luxovi.

Oba manželé se významně podíleli na rozvoji česko-německého porozumění, ačkoli Zbyněk prošel tvrdou zkušeností nacistického věznění a rozsudku smrti. Napsali o tom: “Pochopili jsme, že ani sebe korektnější úsilí o česko-německé porozumění, ani sebelepší vzájemné poznání, ani fair play jednání prostě nestačí. Do “hry” musí vstoupit evangelium. Hlavně ono ‘miluj svého bližního jako sebe sama...’ A potom neztratit při setkáních, symposiích, konferencích a pódiových diskusích to ‘Kde jsou dva nebo tři v mém jménu, tam jsem já uprostřed nich’. A lidé to cítili, přicházeli, vyptávali se a domlouvali další schůzky.”

Mnoha lidem se stali přáteli a pomáhali jim i v osobních těžkostech, bolestech a velkých životních krizích. O Květě hodně lidí řeklo, že jim byla oporou, matkou, úžasnou kmotrou, byla vždy milující, ochotná, trpělivá. Křesťanství prožívala realisticky, bez příkras. Významným životním mezníkem bylo 60. výročí svatby. Manželé Hyršlovi svoje bilancování i díkůvzdání vložili do knihy nazvané Díky Dílu.

Manželství Květy a Zbyňka bylo příkladné. Poslední roky se zdravotní stav Květy začal zhoršovat, takže se manžel staral o všechno, aby ji zabezpečil po všech stránkách. Potom však neočekávaně onemocněl on sám a zemřel. Pro Květu nastalo nové období života, ve kterém se snažila přijímat svůj úděl jako vůli Boží. Často pobývala v nemocnici, posléze nemohla ani chodit, přesto byla trpělivá a měla zájem o druhé.

Poslední mše svatá u jejího lůžka byla sloužena v den druhého výročí manželova úmrtí. Při plném vědomí a pokojně přijala během ní Eucharistii i svátost nemocných. Stejně pokojně nás za dva týdny 18. března opustila navždy .

0
0
0
s2sdefault