160417 lesbosPapež František, patriarcha Bartoloměj a arcibiskup Jeroným se 16. dubna 2016 setkali s migranty na ostrově Lesbos v Egejském moři. Jednoznačně odsoudili jakékoli uzavření hranic, těch zeměpisných i hranic srdce.

Solidarita, naděje a láska jako vzájemný dar – to jsou slova, která zněla ostrovem Lesbos v Egejském moři.
Ekumenismus v praxi - společně nesená bolest: největší humanitární tragédie po Druhé světové válce, jak definoval migrační krizi papež František v rozhovoru s novináři na cestě do Řecka. Cesta na řecký ostrov Lesbos byla ve znamení smutku. Po dohodě Evropské unie s Tureckem se zdá, že se utečenecký tábor Moira stal detenčním zařízením, navzdory protestům a nesouhlasu humanitárních organizací. Migranté se v srdci papeže Františka, ekumenického patriarchy Konstantinopoli Bartoloměje a pravoslavného arcibiskupa Jeronýma stávají centrem světa. „Kdo se vás bojí, nepodíval se vám do očí“, řekl důrazně patriarcha Bartoloměj. „Neztrácejte naději!“ – to je poselství papeže Františka, která předává uprchlíkům. „Největší dar, který si můžeme navzájem dát, je láska, milosrdný pohled, pozorné naslouchání a snaha pochopit, povzbuzení, modlitba.“
Všichni tři náboženští představitelé vyjádřili různou formou vděčnost obyvatelům Řecka. V době velkých těžkostí způsobených závažnou ekonomickou krizí, jsou lidé schopni najít zásoby, otevřít náruč i srdce tomu, kdo prchá, aby našel budoucnost.
Stejně jednají dobrovolníci, kteří se tu sjeli z mnoha míst Evropy a ze světa. Pauline, která pochází z Jižní Afriky, z komunity Hnutí fokoláre, žije už třetím rokem mezi Aténami a ostrovem Lesbos. Je k dispozici při vyloďování uprchlíků, stále pomáhá: „Papež přinesl i politické poselství o otevření hranic. Přemýšlím, proč nenavštívil Idomeni. Možná by to bylo příliš otevřené politické gesto.“
Chiara, ze společenství papeže Jana XXIII komentuje: „Řekl to, co vnímám už dlouho: je načase přestat s označováním těchto lidí jako ´uprchlíci´a mluvit o nich jen v číslech. Nastal čas osobních kontaktů, je třeba se s nimi seznámit skrze jejich osobní příběhy.“
Eugenio z italské Maltézské pomoci, říká: „Dojalo mne, když hovořil o dětech, které utonuly v moři, sám jsem tyto situace zažil. Podal jsem si s ním ruku a dostal jsem sílu pro svou práci.“
Otec Maurice, koordinátor jezuitské pomoci uprchlíkům v Řecku, říká: „Všechno bylo důležité: slova, gesta, ticho. Všechno promlouvalo. Nejsilnější okamžik byl osobní kontakt papeže s každým. Oslovil všechny. Většina z nich jsou muslimové. Objevují zemi s křesťanskými kořeny. Je tedy důležité, aby viděli jednotu křesťanských představitelů a blízkost, kterou jim chtějí vyjádřit.“
Vasileios Meichanetsidis z Apostoli, neziskové pravoslavné organizace: „Byly to dojemné chvíle, velmi důležité pro ekumenický a politický život, i díky setkání s premiérem Alexisem Tsiprasem. Papež vyzdvihl vše, co Řekové vykonali. Řekové ho přijali s radosti.“
“Všichni jsme migranti“, řekl papež František v modlitbě u přístavu Lesbosu, kde na znamení vzpomínky na ty, kdo uhynuli ve Středozemním moři, vhodil věnec z květin na místo, které bylo vícekrát nazváno hřbitovem. Z ostrova Lesbos se 12 uprchlíků vrací do Říma s papežem Františkem.

Jaké očekávání má politický svět? „Jde o novou a výzvu především Evropě, aby otázku migrace a uprchlíků nevnímala jen optikou vnitřní politiky nebo jako naléhavou situaci. Jde o novou „frontu“, na které jde o budoucnost kontinentu, o to, zda jeho principy a konkrétní politika jsou opravdu věrohodné", říká Pasquale Ferrara, autor knihy: „Františkův svět – Bergoglio a mezinárodní politika“. Je členem Školy Abba v oboru politických věd. Několik let také pracoval jako italský konzul v Aténách. „Svou cestou nepodnikl papež humanitární návštěvu, ale zdůraznil hluboký rozměr této situace. Velmi působivé bylo, že návštěva měla ekumenický rozměr, téměř jako by chtěl papež říci: politice se nedaří toto téma vyřešit, dáváme se všanc, nechceme politiku nahrazovat, ale zdůraznit, že je to prioritní bod světové politické agendy. Skutečnost, že všichni uprchlíci, kteří byli převezení do Vatikánu, jsou muslimové, ukazuje, že ochrana se neposkytuje jen pronásledovaným křesťanům, kteří jsou objektem vyvraždění ze strany Islámského státu. Nejde o náboženský problém, jde o to, aby byla ukončena válka, všechny války".

Převzato www.focolare.org (redakčně upraveno)

0
0
0
s2sdefault