Rovněž v malé balkánské republice, kterou navštívil papež od 5. do 7. května 2019, žije komunita Hnutí fokoláre, která usilovně pracovala pro přípravu této události. Hovoří o tom Mato Mikulec.

20190505 makedonie

„Základní charakteristikou této země byl vždycky dialog. I zdejší společenství Fokoláre tvoří křesťané (katolíci a pravoslavní) a muslimové.“ Mato Mikulec je průkopníkem Hnutí ve Skopji. Původem je Chorvat a před 30 lety se kvůli práci přestěhoval do Makedonie. Papežovu návštěvu prožívá s chvěním a s velkou radostí: „Vzhledem k tomu, že Františkovi velmi leží na srdci periférie, jeho prvním cílem je podpořit a povzbudit malé katolické společenství. Ale nejen to. Pro něj má nesmírnou hodnotu každý člověk, a tak sem přichází jako přítel všech lidí této země. Jistě je povzbuzován i duchem tolerance a soužití, který patří k přirozenosti tohoto lidu.“
Tuto zemi nyní Mato již považuje ze svou. Většina obyvatelstva jsou Makedonci (64%), dále zde žijí Albánci (25%), Turci (4%) a malé procento jiných národů. Dvěma hlavními náboženstvími jsou křesťanství a islám. Počet katolíků obou obřadů – západního i východního – dosahuje 1%.
Historie nám říká, že zdejší křesťanská tradice sahá až k časům apoštola Pavla a v dalších stoletích sílila a šířila se. Přispěly k tomu velké osobnosti evangelizátorů, jakými byli bratři Cyrila Metoděj v 9. století i mnozí další, kteří pak přinesli nedocenitelný příspěvek pro náboženský rozvoj slovanských národů a pro jejich alfabetizaci. Avšak Balkán je rovněž svědkem bolestného rozdělení mezi církvemi, bojů mezi mocnostmi a politickými zájmy, jako byla otomanská okupace, která trvala více než 500 let.
„Navzdory tomu“, pokračuje Mato, „si zdejší lidé zachovali mnoho hodnot, hluboké náboženské cítění, velkou otevřenost pro různost a touhu po společenství. Nelze se tedy divit, že právě v této zemi vyrašil tak krásný květ, jakým byla Matka Teresa.“
Říká dále, že návštěva papeže Františka se uskutečnila na pozvání místního biskupa Kira Stojanova a státních autorit. „Je krásnou tradicí, že každý rok nějaká státní delegace zavítá ke hrobu svatého Cyrila v římské bazilice svatého Klementa. Jejími členy jsou zástupci katolické i pravoslavné církve. Tato cesta zahrnuje i audienci u Svatého otce, a právě při této příležitosti ho pozvali k návštěvě u nás.“
Rovněž vypráví, že první kontakty s Hnutím fokoláre sahají do 70. let, kdy jeden z prvních fokolarínů, Antonio Petrilli, přijel navštívit svého přítele, kněze Luku Cirimotiće. Následně pak se v 80. letech jedna rodina ze Záhřebu přestěhuje do Skopje, a tak se rodí první společenství tvořené mladými i dospělými, rodinami i zasvěcenými osobami, lidmi z různých církví a náboženství a nebo osobami bez náboženského přesvědčení. Díky snaze biskupa Kira Stojanova bylo v roce 2006 otevřeno ve Skopji ženské fokoláre jako poslední, které Chiara Lubichová osobně schválila ještě před svým odchodem na věčnost.
„Vidíme, že různost není překážkou pro upřímné společenství a pro bratrství“, pokračuje Mato. „To je stále viditelnější a oceňují ho i hlavy náboženských komunit.“
Říká dále: „Pro nás z Hnutí fokoláre je tato událost zvláště radostná a věříme, že papeže přitahuje i naše láska a společenství mezi námi. Cítíme, že papež nám přináší novou tvář církve a objetí ze strany církve, v níž i naše společenství má své místo.“

Stefania Tanesini

pře­vza­to: https://www.focolare.org/news/2019/05/09/macedonia-terra-di-dialogo/

 

0
0
0
s2sdefault