Dvanáct bodů spirituality jednoty

Dvanáct bodů spirituality jednoty

Vyjádřeno slovy Chiary Lubichové

Spiritualita je způsob, jak žít křesťanství, je to život. A život má mnoho různých výrazů. Ve spiritualitě jednoty hovoříme o dvanácti opěrných bodech – ty shrnují všechno.

1. Bůh-Láska, zdroj jednoty: Láska, která nikdy nepomine

Charismatem jednoty nám Bůh znovu ukázal Boha jako Lásku a zapálil v nás to, co Svatý otec Jan Pavel II. označil jako ‚první inspirující jiskru‘.“

2. Vůle Boží: Dávat svému životu smysl a směr

„Konání vůle Boží nás všechny sjednocuje. V naší spiritualitě, která vytryskla z charismatu jednoty, jsme si vědomi toho, že žitím vůle Boží se stáváme stále více jedno nejen s Bohem, ale i mezi sebou; jak osobně, tak všichni spolu se proměňujeme v Krista.“

3. Láska k bližnímu: Každý člověk je jedinečný

„Začali jsme láskou k chudým, ale velmi brzy – protože láska přináší světlo – jsme pochopili, že ji musíme přinášet všem; sjednocovat se se všemi ve všem kromě hříchu (srov. 1 Kor 9,22).“

4. Slovo života: Slova, která se nikdy neopotřebují

„S objevem jedinečnosti a univerzality Božích slov jsme už od počátku v protileteckých krytech získávali touhu uvádět do praxe jedno po druhém. … Ale nestačí nám žít je každý na vlastní pěst. Je třeba sdělovat si mezi sebou zkušenosti s nimi. … Tak se jako jednotlivci i jako společenství stále evangelizujeme.“

5. Vzájemná láska: Dovršená je ta láska, která je opětovaná

„Z lásky k druhému a z postoje sjednocovat se s ním vytryskla mezi prvními fokolarínkami láska vzájemná, což je srdce evangelia: ‚Jako jsem já miloval vás, tak se navzájem milujte vy‘ (Jan 13,34).“

6. Ježíš opuštěný: Přijatá bolest jako vzácná surovina pro smysluplný život/pro přinášení jednoty

„Každé světlo pro jednotu tryská z Ježíšova výkřiku ‚Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?‘ (Mt 27,46).“

7. Jednota: To, po čem všichni podvědomě toužíme

„Základní bod naší spirituality… Jednota je milost, o niž Ježíš prosil Otce: ‚Otče, ať jsou všichni jedno. Já v nich a ty ve mně, tak i oni ať jsou v dokonalé jednotě‘ (srov. Jan 17,21-23). A jestliže je to milost, nemůžeme ji získat vlastními silami. Musíme pouze vytvářet podmínky pro její přijetí: milovat se navzájem jako nás miloval Ježíš.“

8. Eucharistie: „Hmotný“ dar, který nás povznáší nad lidskou omezenost

„Jestliže v eucharistii je osobně přítomen náš Pán, jehož uctíváme a modlíme se k němu, pak v Hnutí ji vidíme i skrze to, co ona vytváří: jednotu.“

9. Církev: Tolikrát zatracovaná a stále vzkvétající

„Díky charismatu jednoty jsme pochopili, že církev je především lid Boží, společenství. Co znamená žít církev jako společenství? Znamená to vytvářet pouta lásky se všemi jejími složkami … A to vše v poslušnosti vůči tomu, kdo má charisma autority. K církvi máme mít poslušnou lásku, lásku, která se pak vrací, jak jsme to vždycky zakoušeli.“

10. Panna Maria: To nejkrásnější ztělesnění ženy

„Marii jsme nejen uctívali a vzývali, ale napodobovali jsme ji a určitým způsobem znovu žili jako Matku jednoty, což znamená nejen Matku jednotlivých křesťanů, ale Matku církve.“

11. Duch svatý: To neviditelné „něco“ v nás i nad námi

„Duch svatý je poutem jednoty mezi božskými Osobami, mezi Otcem a Synem, a je poutem jednoty mezi křesťany. … Charakteristikou Hnutí je naslouchat jeho hlasu v nás. A nejen to – učíme se také naslouchat jeho hlasu, když jsme shromážděni ve Zmrtvýchvstalém…, protože Ježíš mezi námi zdokonaluje naslouchání jeho hlasu v každém z nás.“

12. Ježíš mezi námi: Nevídaná radost vnímaná smysly duše

„On je tou milostí, kterou dostáváme z jednoty. On je tou super-milostí, protože je to samotný Ježíš.“

Pin It on Pinterest

Share This