Zlatá Praha pokračuje 16. června 2019 od 17 hodin setkáním, které se uskuteční formou společné prohlídky katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze na Hradčanech. Sraz účastníků je v 17 hodin, kdy v katedrále začínají nešpory, kterých je možné se také zúčastnit, vlastní prohlídka interiéru bude následovat bezprostředně po jejich skončení.
DUCH VANE, KAM CHCE ...
25. 10. 2019 - 28. 10. 2019, Velehrad - Stojanovo gymnázium
Přihláška: https://forms.gle/r62XZgv4rBt1NrNu8
Kontaktni email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Telefon: 733 755 997 Lukáš Hanušovský, 737 273 875 Marie Stehlíková
Cena za účastníka:
* Cena dospělý: 1800 Kč (postel + povlečení + jídlo plná penze), 1650 Kč (postel + spacák + jídlo plná penze)
* Dítě do 15-ti let: 1400 Kč, Dítě do 12-ti let s poloviční porcí jídla: 950 Kč
* Dítě do 3 let: zdarma (bez nároku na postel a jídlo)
Zálohu 1000 Kč na dospělého nebo 500 Kč na dítě posílejte do 30. 9. 2019, můžete uhradit i plnou sumu.
Bankovní spojení:
* číslo účtu: 175617360/0300
* variabilní symbol: 1910
* zpráva pro příjemce: jméno a příjmení
Fakturační údaje: Hnutí fokoláre m.č.
U Bakaláře 953, 190 17 Praha-Vinoř
IČO: 47608358
Prezidentka a spoluprezident Hnutí fokoláre se po své květnové návštěvě Sýrie zastavili v Libanonu, kde slavili padesáté výročí Hnutí s místní komunitou a různými světskými i duchovními osobnostmi.
450 přítomných právě prošlo některé významné etapy těchto padesáti let a jeden z přednášejících vyznal: „Ve válce v letech 1975-1990 padl můj bratr a já jsem byl také mezi těmi, kteří bojovali. V roce 1993 jsem poznal Hnutí fokoláre a spiritualitu jednoty, která změnila můj život.“
Těchto pár slov je koncentrátem reality: je v nich bohatství a krása Libanonu jako brány na Střední východ, kde se setkávají tři kontinenty a tři velká náboženství; země privilegované dějinami, která neustále žije výzvu bratrského soužití národů, náboženství, vyznání a křesťanských ritů. Toto vyznání potvrzuje také dramata a traumata z války, která trvala celých 16 let a jejíž příčiny a kořeny nebyly nikdy skutečně vyřešeny.
V příběhu tohoto muže se skrývá semeno, které zaseli první fokolaríni, když dorazili v roce 1969 do Bejrútu. Jejich svědectví života založeného na lásce přežilo válku a je dnes vyjádřeno v Hnutí i v mnoha církevních a sociálních aktivitách, které jsou v tento slavnostní den prezentovány.
Maria Voce a Jesús Morán, kteří přijeli slavit s Libanonci, vyzývají libanonské fokolaríny, aby hleděli do budoucnosti: aby neúnavně hlásali evangelium v typickém stylu charismatu jednoty, které po vzoru Krista tvoří ze všech jedno. Povzbudili je, aby se nevyhýbali střetům a konfliktům a dosáhli nové evangelní mentality a snažili se nežít jen povrchní ekumenismus. Požádali je, aby si nenechali uniknout prorockost mezináboženského dialogu, zvláště s muslimy.
Všechny tyto výzvy shrnula Maria Voce ve svém pozdravu po nedělní mši svaté 12. května v katedrále Vzkříšení v Antélias nedaleko Bejrútu, která se sloužila na oslavu padesátého výročí. Maria Voce vyjádřila přání, „aby Libanon dokázal být celému světu oním živým poselstvím soužití a bratrství navzdory roztříštěnosti, které už papež Jan Pavel II. v osmdesátých letech viděl jako zvláštní charakteristiku libanonského lidu, v němž se kulturní a duchovní diverzita stává příkladným bohatstvím na cestě jednotlivců a národů. My opakujeme s papežem: Libanon je víc než jen země, je to poselství svobody a příklad pluralismu pro Východ i Západ.“
(Apoštolský list všem biskupům katolické církve, 7. září 1989)
Převzato z www.focolare.org a redakčně zkráceno
Joachim Schwind
Nachází se na hranici mezi židovskou a arabskou částí Jeruzaléma. Bude místem spirituality, studia, dialogu a formace pro Svaté město i pro celý svět.
Jeden francouzský historik napsal, že Jeruzalém nepatří Jeruzalému, ale že je to světové město, kde si periodicky dává dostaveníčko celý svět, aby se zde konfrontoval a poměřil. Je to laboratoř soužití i války, sounáležitosti i nenávisti k bližnímu.
Je totiž snadné podlehnout pokušení a vidět jen to, co nám o Svatém městě téměř každodenně hlásí noviny: násilí mezi Židy a Palestinci či únavnou snahu křesťanů udržet se na svatých místech. Je ale snad Jeruzalém jenom tímhle? Je v něm stále ještě prostor pro naději a prorockého ducha, které toto město pro celý svět představuje?
Chiara Lubichová o tom byla vždy přesvědčena. Poprvé jela do Svaté země v roce 1956 a mezi jinými svatými místy ji oslovilo zvláště jedno: „Schodiště“, tedy staré římské schodiště z bílého kamene hned za hradbami starého města vedle kostela svatého Petra in Galicantu. Podle tradice tudy šel Ježíš po poslední večeři do Getsemanské zahrady a právě zde pronesl svoji modlitbu za jednotu: „Otče, ať jsou všichni jedno.“
Chiara Lubichová popisuje silný dojem z tohoto místa takto: „Na tomto místě se Mistr, již blízký smrti, se srdcem plným něhy ke svým učedníkům, vyvoleným nebem, ale dosud křehkým a neschopným porozumět, obrátil k Otci svojí modlitbou jménem svým a jménem všech těch, pro které přišel a za které byl připraven zemřít: „Otče svatý, zachovej je ve svém jménu, které jsi mi dal, aby byli jedno jako my.“ Zde Ježíš vyzýval Otce, aby nás přijal za své syny, ačkoli jsme svojí vinou vzdáleni, a aby nás sbratřil mezi sebou navzájem v té nejpevnější, protože božské jednotě. Už tehdy Chiara zatoužila, aby právě zde, na tomto kousku země, vzniklo centrum pro dialog a mír.
Věci nabraly patřičný spád v osmdesátých letech, kdy bylo možné koupit pozemek sousedící s římským schodištěm a sestavit projekt, který byl schválen v roce 2016. V poslední době byly provedeny přípravné vykopávky před stavbou.
Budoucí Centrum pro dialog a mír dostalo od Chiary Lubichové přesně daný úkol: má být místem spirituality, studia, dialogu a formace. Místem otevřeným lidem každého věku, kultury, víry a původu; zaměřeným na podporu setkání, poznání druhých a autentických mezilidských vztahů.
Další rozhodující etapou bylo, když v únoru 2019 Maria Voce, prezidentka Hnutí fokoláre, učinila významné gesto a do základů vložila drobnou medailku Panny Marie na znamení zahájení stavby centra. Projekt představuje multifunkční budovu, vhodnou k různým akcím a iniciativám na místní i mezinárodní úrovni.
Stefania Tanesini (www.focolare.org)
Zveme každého, kdo by chtěl mít účast na realizaci mezinárodního Centra pro dialog a mír v Jeruzalémě. Každý příspěvek bude vřele vítaný. Pro sdílení nápadů, iniciativ nebo pro spolupráci napište na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Finanční příspěvky lze poslat na účet Hnutí fokoláre č. 474026843 / 0300, variabilní symbol 1111.
Marie Voce a Jesús Morán, prezidentka a spoluprezident Hnutí fokoláre, navštívili ve dnech 1.-8. května 2019 Sýri, aby povzbudili členy Hnutí fokoláre v této tak zkoušené zemi.
První zastávkou na této cestě do Sýrie je město Homs, kde spiritualitu fokoláre žije společenství asi 50 lidí.
Když se ptáme, jaké výzvy jsou pro ně nejtěžší, jsme dojati odpovědí: „Když odpovíme na nenávist láskou, vypadáme slabí, a to je těžké snášet a předávat dětem. Ale lidé kolem nás nevědí, že láska je nejmocnější zbraní.“ S odzbrojující upřímností a opravdovostí vyprávějí o tom, jak prožili a přežili tu strašlivou dobu, během níž nemálo z nich přišlo o všechno, ale uchovalo si živou víru v Boha, jenž je láska, a podávalo o tom důkaz v každodennosti bomb, zkázy a smrti. Mnozí z této malé komunity se nyní snaží svému národu pomoci: podporují nemocné rakovinou, pracují jako fyzioterapeuti a psychologové s lidmi s válečným traumatem, dělají pedagogické asistenty žákům na základních školách a připravují pro ně kurzy etické výchovy.
„Udrželi jste živý plamen evangelia,“ řekla jim Maria Voce s dojetím. „A pochopili jste, že jeden ze základních bodů naší spirituality a tajemství pravé lásky spočívá v lásce k Ježíši, který na kříži volá svoji opuštěnost. Je pro nás skutečnou milostí, že jsme se s vámi mohli setkat.“
Další zastávkou Marie Voce a Jesúse Morána bylo město Saydnaya, asi 40 kilometrů severně od Damašku, kde se sešla třicítka členů společenství Hnutí fokoláre v konventu sv. Efraima. Začíná se historií Hnutí a zní slova, která Chiara Lubichové mnohokrát vyslovila a světové komunity je znají prakticky nazpaměť: „Byla válka a všechno se hroutilo...“ Ale zvláštností dnešního příběhu je to, že po přečtení každé jednotlivé epizody z Chiařina života vystupuje někdo z přítomných a vlastní zkušeností z této trýzněné země ji ilustruje. Jsou zde tací, kteří se vrátili do svého města a nenašli už svůj dům; jiní přišli o práci, další o fyzické nebo psychické zdraví, někomu ukradli budoucnost nebo víru v Boha a v mezilidské vztahy; další - a těch je mnoho - přišli o své blízké. A většina těchto ztrát nebyla dodnes nahrazena. „Jsme uvnitř mrtví,“ řekl jeden z nich a shrnul tak duševní stav mnohých, možná všech.
Tento život mezi zoufalstvím a nadějí, smrtí a vzkříšením, zní také v krátkém vstupu apoštolského nuncia v Sýrii, kardinála Maria Zennariho, a v odpovědích Marie Voce a Jesúse Morána. Kardinál Zennari vyzval přítomné, aby i dnes přijali poselství, které Ukřižovaný před 800 lety dal svatému Františkovi, ať opraví jeho dům. „Ale zde,“ dodal kardinál, „není třeba opravit jen dům církve, ale celou vaši vlast. Musíte postavit novou Sýrii.“
Jesús Morán, spoluprezident Hnutí fokoláre, syrské komunitě Hnutí představil příklad Panny Marie, Ježíšovy matky, která v největším zoufalství uvěřila nemožnému, tedy síle vzkříšení. Co ale dnes dělat v Sýrii: zůstat, nebo odejít? Tuto zásadní otázku mnohých vyslovila právě Maria Voce: bez ohledu na toto rozhodnutí, které jistě není snadné, vyzvala prezidentka přítomné, aby žili přítomný okamžik, aby se upínali na to, co je v tom kterém okamžiku „Boží vůlí“ a žili ji, „i když Bůh občas dopouští, že žijeme uvnitř tajemství“.
„Děkujeme za naději a sílu k životu, kterou jste nám přinesli.“ To jsou slova, jimiž se Maria Voce obrátila ve videoposelství ke komunitám fokoláre na závěr své cesty do Sýrie.
Jak je možné ukončit tuto cestu děkováním za přijatou naději a sílu?
Jedním z klíčů je poslední etapa návštěvy. 230 mladých katolíků a příslušníků jiných církví se na pozvání melchitského patriarchy Youssefa Absiho sešlo v pondělí 6. května v řeckokatolické katedrále v Damašku. Maria Voce při této příležitosti odpověděla na několik otázek a vyzvala syrskou mládež: „Nenechte si ukrást svoje hodnoty a spojte se se všemi mladými, kteří chtějí lepší svět. Svět na vás čeká.“
Co tedy dělat, jak vytvořit podmínky, v nichž by toto zrno naděje mohlo v Sýrii klíčit a růst?
Kdo alespoň trochu zná dávnou i nedávnou minulost této země, možná by měl hned dvě řešení: nechat žít v míru Sýrii a Syřany, protože především musí přestat konflikty. A Střední východ a různé jiné státy na světě, které chtějí Sýrii využívat, by ji měly nechat, ať si najde vlastní cestu.
Tento národ, silný i křehký zároveň, jak jej popsala Maria Voce, je schopen vzít svůj osud do vlastních rukou.
Převzato z www.focolare.org a redakčně zkráceno
Zveme vás a vaše přátele na hudebně literární podvečer věnovaný vzpomínce na P. Karla Pilíka u příležitosti jeho nedožitých 100. narozenin. Těšíme se na vás v neděli 26. května 2019 od 16 hod. v kostele sv. Cyrila a Metoděje, Praha - Karlín. V programu zazní vzpomínky na otce Pilíka, čtení z jeho homílií v podání Jakuba Hejdánka a zpěv manželů Radových. Průvodci programem budou Kateřina Rózsová a Michal Horálek.
Srdečně zve nadační fond časopisu Nové město a iniciativa Zlatá Praha.
Dne 24. května proběhne druhá celosvětová stávka za lepší klimatické podmínky na popud šestnáctileté Grety Thunbergové ze Švédska. Téhož dne si připomeneme i čtvrté výročí vydání encykliky papeže Františka věnované ochraně životního prostředí "Laudato Sí".
Zeptali jsme se Lorny Goldové, ekonomky, členky Hnutí fokoláre, aby nám řekla, proč jsou tyto iniciativy, individuální i kolektivní, pro planetu Zemi potřebné. Lorna Goldová pracuje pro irskou katolickou agenturu pro rozvoj "Trócaire" a je autorkou knihy " Climate Generation: Awakening to our Children’s Future".
Jsi odbornicí v oblasti mezinárodního rozvoje a pracuješ téměř dvě desetiletí v akademickém prostředí v nevládních organizacích. Jak vzniklo tvoje nasazení pro ochranu životního prostředí?
Toto nasazení začalo už v mém dětství. Spolu s chlapci a děvčaty z Hnutí fokoláre jsme podnikali různé akce ve prospěch jednoty světa. Zejména si vzpomínám na to, když mi mladí lidé z Amazonie (Brazílie) vyprávěli, jak je zde ničen prales. Byla jsem zděšena. Rychle jsem začala s kampaní u nás ve škole a ve své komunitě, abychom tuto oblast zachránili. Pak jsem začala studovat. Ve své dizertační práci jsem se věnovala tématu udržitelného rozvoje se zaměřením na ekonomiku společenství jako na příklad ekonomiky, ve které se lidé nesoustředí tolik na konzumismus, ale na sdílení a budování společného dobra. Ve své práci v rámci organizace "Trócaire", která se zabývá podporou lidí žijících v chudobě, jsem si uvědomila, že pokud nedokážeme ochránit zemi, bude to znamenat selhání nejen vůči chudým lidem, ale vůči nám všem. Bez záchrany základních životních podmínek, na nichž jsme všichni závislí, neexistuje žádná cesta z chudoby ven.
Zapojila ses do iniciativy "FridaysForFuture" (pozn. Pátky pro budoucnost), kterou založila Greta Thunbergová ze Švédska. Zapojili se do ní mladí lidé i jejich rodiče v Irsku. Co děláte každý pátek?
Velmi se obávám klimatických změn a celé roky pracuji na ovlivňování vládních politik. Greta Thunbergová mě velice oslovila. V minulosti tu už byli jiní jako ona, ale teď, s pomocí sociálních sítí je tu možnost, že slova dítěte se stanou „pohonem“ pro každého. Greta vyzvala všechny, aby protestovali v pátek, poprvé 15. prosince 2018. Hned od počátku jsem věděla, že je to pozvání i pro mě. Začala jsem protestovat před naším parlamentem. A každý pátek jsem se tam vrátila. Počet lidí, kteří jsou tam každý týden, roste a podobné skupiny vznikají po celém Irsku. 15. března 2019 byla mobilizována celá země: 15 000 dětí a dospělých vyšlo do ulic Dublinu i na 40 dalších místech.
Co dělat, aby naše úsilí změnilo i náš životní styl?
Musíme protestovat a jednat. Každý může zahájit páteční protesty ve svém místě a zaregistrovat jej na globální mapě na webových stránkách Fridaysforfuture.org . Můžeme ale také udělat pozitivní akci, jako je výsadba stromů. Mělo by to dvojí účinek: protest i výsadba stromů! Spolu s globálním katolickým klimatickým hnutím (Global Catholic Climate Movement), do kterého patří také členové Hnutí fokoláre, žádáme všechny lidi různých vyznání a různých společenství, aby se ke studentům v tento den připojili.
Do jaké míry ovlivnilo tvé setkání s charismatem fokoláre tvou práci a tvůj život?
Moje životní rozhodnutí byla setkáním s Hnutím fokoláre určitě ovlivněna. Naučila jsem se, že láska zvítězí nade vším. K řešení klimatického problému potřebujeme, aby všichni spolupracovali. Máme technologie, nápady, a dokonce i peníze, ale často chybí spolupráce a skutečná touha pracovat pro společné dobro. Věřím, že Hnutí fokoláre hraje důležitou roli při vytváření prostoru pro vzájemnou spolupráci.
Jak jsi dostala nápad napsat knihu? Jaké návrhy přináší pro ochranu planety?
Tato myšlenka vznikla z hlubokého znepokojení, že rodiče většinou nevidí, co se děje s klimatem a nechápou, jak to ovlivní děti. Na tomto tématu jsem pracovala dvacet let. Situace je děsivá. Nezměníme-li radikálně naši společnost, v příštích deseti letech budou naše děti muset čelit klimatickým změnám s nárůstem o 4 nebo 5 stupňů tepla ke konci století. To znamená, že civilizace, jak ji známe, nepřežije. Drtivá většina druhů by byla zničena. Naše děti by tížilo nesnesitelné břemeno. Pro mě, jako matku, to není přijatelné.
O knihu je zde v Irsku obrovský zájem, a právě byla vydána i v USA. Doufám, že vyjde i v dalších zemích. Navrhuji v ní tři věci: znovu se spojit se zemí, s nádherným Božím výtvorem, pochopit, že my sami jsme ve velkém společenství, nejen s ostatními lidmi, ale s celým vesmírem. Na druhém místě změnit svůj životní styl, aby se minimalizoval dopad na životní prostředí. Je k tomu zapotřebí „ekologické konverze“, jak ji nazývá papež František. Zkusit zjistit, co dělat, abychom snížili svůj vlastní negativní vliv na klima. Žádná z možností nebude jednoduchá, některé vyžadují důležité změny. Na třetím místě je třeba se spojit s ostatními, vyvíjet tlak, a to i na politické úrovni, a dosáhnout velkých změn. Jednotlivé akce nestačí. Ukončení veřejných investic do fosilních paliv je v tomto směru základním krokem. Nezbytné jsou také osvětové kampaně, které povedou ke změnám.
Anna Lisa Innocenti
(redakčně upraveno)
související odkazy:
https://www.fridaysforfuture.cz/
https://fridaysforfuture.org/
https://www.youtube.com/watch?v=I7JiqPItrr4&feature=youtu.be
Spolu s celou církví i Hnutí fokoláre prochází sebereflexí. Na základě toho v březnu proběhlo mezinárodní setkání lidí, kteří jsou v Hnutí pověřeni podporou blaha a ochrany nezletilých. Na závěr prvního mezinárodního kongresu tohoto druhu napsala prezidentka Maria Voce a spoluprezident Jesús Morán dopis všem členům Hnutí.
„Při této příležitosti bychom vás všechny rádi vyzvali, abychom se s plnou odpovědností zasazovali o tento tak důležitý cíl, jímž je podpora blaha a ochrany nezletilých.“ To jsou slova prezidentky Marie Voce a spoluprezidenta Jesúse Morána z dopisu zaslaného 27. března tohoto roku všem členům Hnutí fokoláre ve světě, na závěr prvního mezinárodního kongresu představitelů Hnutí fokoláre pověřených ochranou nezletilých.
Toto setkání, na které přijelo 162 účastníků ze 38 zemí všech kontinentů a které se konalo od 14. do 17. března v Castel Gandolfu u Říma, bylo příležitostí k bilancování úsilí fokolarínů o blaho a ochranu každého člověka; úsilí, které se už od počátku v Hnutí projevuje, jak dokazuje množství formačních aktivit, iniciativ a projektů realizovaných po celém světě na podporu dětí a dospívajících.
Zásady a Komise na podporu blaha a ochranu nezletilých
Od dubna 2014 má Hnutí také své „Zásady podpory blaha a ochrany nezletilých“ (na jejichž překladu a úpravě podle českého právního systému se pracuje – pozn. red.) a v roce 2015 byla ustanovena Centrální komise na podporu blaha a ochranu nezletilých (CO.BE.TU.). Ve světě pak byly ustanoveny místní komise nebo jsou tím pověřeny kvalifikované osoby. Jejich úlohou je „poskytovat ochranu, ale též iniciovat aktivity v oblasti formace našich členů, zvláště těch, kteří pracují s nezletilými“.
Úkolem komisí je také přijímat upozornění na údajná zneužití a provádět jejich interní prověření. Maria Voce a Jesús Morán v dopise vysvětlují, že v těchto letech dostali asi dvě desítky takových upozornění a sdělují: „S hlubokou bolestí musíme přiznat, že i v naší velké rodině Hnutí fokoláre se prokázaly některé případy zneužití nezletilých, způsobené osobami z Hnutí či osobami, které se účastnily akcí námi pořádaných. Většinou jde o epizody, jež se přihodily ve vzdálené minulosti (i před více než 20 lety). Ale k některým, bohužel, došlo v nedávné minulosti. Byli do nich zapleteni i členové zasvěceného života.“
Ustanovení centrální komise a místních komisí – prohlašuje s velkou vděčností prezidentka a spoluprezident – bylo velkou pomocí nejen jako usnadnění při upozorňování na případná zneužití, ale také v tom, „abychom pochopili, jak zjednat spravedlivou nápravu vůči obětem, jak doprovázet je i jejich rodiny a jaká interní opatření uplatnit vůči těm, kdo se dopustili zneužití, samozřejmě kromě soudního procesu podle legislativy příslušných zemí“.
Nulová tolerance
Maria Voce a Jesús Morán zdůrazňují zásadu „nulové tolerance“ Hnutí fokoláre vůči jakékoli formě násilí, zneužití, týrání, šikany a kyberšikany v případě kteréhokoli člověka, se zvláštní pozorností k nezletilým a zranitelným dospělým. Vysvětlují, že to „znamená také oznamovat místním komisím nebo centrální komisi každé podezření na zneužití nebo násilí“. A považují „za skutečné pokušení myslet si, že je možné případy neoznámit pro dobro našeho Hnutí, abychom se vyhnuli pohoršení, abychom ochránili něčí dobrou pověst“.
Zejména dodávají, že „každý jednotlivý případ znamená hluboké očišťování Hnutí. Přijměme je pokorně a s hlubokým soucitem pro toho, kdo – třeba i v důsledku naší nepozornosti – utrpěl nepopsatelná traumata“.
Jde tedy o globální úsilí, které se neomezuje jen na členy Hnutí fokoláre a které, jak upozorňují Maria Voce a Jesús Morán v závěru dopisu, by se mělo stále více týkat celého lidstva. „Nemůžeme neslyšet výkřik bolesti všech dětí a mladých lidí ve světě. (…) Patří k našemu povolání jít jim vstříc. Musíme proto stát v prvních řadách při obraně nejslabších osob, ať jsou kdekoli na světě obětí jakékoli formy násilí nebo zneužívání.“
Převzato z www.focolare.org
V Hnutí fokoláre v České republice jsou kontaktními osobami v otázkách podpory blaha a ochrany nezletilých:
Mgr. Alžběta Jantová: tel.: 723 084 016, mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
PhDr. Jaroslav Šturma: tel.: 606 437 151, mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
