„Zůstaňte v mé lásce, a ponesete hojné ovoce.“ (srov. Jan 15,5-9)

Každým rokem věnují křesťané z různých církví stejný čas modlitbám[1], kdy společně prosí Otce o dar jednoty podle Ježíšova přání.

On si ji přeje, „aby svět uvěřil“ (Jan 17,21): jednotou se proměňuje svět, vytváří společenství, bratrství a solidarita. Jednota je ve svém základě Božím darem, a proto je nezbytné o ni naléhavě a s důvěrou prosit Otce.

Taková je i zkušenost jedné skupiny, která ve Španělsku žije Slovo života. Už několik let během týdne modliteb za jednotu křesťanů se modlí za milost jednoty a snaží se stavět mosty. Margarita píše: „Kontaktovali jsme v diecézi osobu zodpovědnou za ekumenismus, faráře, pravoslavného kněze a evangelické pastory. Scházíme se k modlitbě jako sjednocení křesťané, nejprve v katolické farnosti a pak v pravoslavné. Pokaždé se naše kostely naplní radostí z Boží přítomnosti. On otevírá cesty k jednotě.“

Klášterní komunita Grandchamp[2] navrhla na rok 2021 jako světlo na tuto cestu jeden velmi příznačný úryvek z Janova evangelia:

„Zůstaňte v mé lásce, a ponesete hojné ovoce.“ 

 Je to naléhavá výzva, abychom žili a jednali pro jednotu křesťanů jak v těchto mimořádných dnech, tak po celý rok, po celý život. Naše rozkoly jsou vážným zraněním a potřebují uzdravit, především milosrdenstvím Božím a pak snahou o vzájemné poznání, úctu a společné svědectví o evangeliu.

Těmito slovy nám Ježíš ukazuje bezpečné kroky, kterými se vydat: především „zůstat“ v jeho lásce.

Musíme tedy upevnit svůj osobní vztah s ním, svěřit mu svůj život, věřit v jeho milosrdenství. Ježíš s námi věrně „zůstává“ stále.

 Zároveň nás volá, abychom se za něj s rozhodností postavili, abychom jako on učinili ze svého života dar Otci. Navrhuje nám, abychom ho napodobovali tak, že budeme s laskavostí, velkoryse a nezištně vycházet naproti potřebám všech lidí, s nimiž sdílíme větší či menší část dne, a nesli tak „hojné ovoce“.

„Zůstaňte v mé lásce, a ponesete hojné ovoce.“ 

Velmi aktuálně zní slova Chiary Lubichové, která pronesla v Ženevě v říjnu 2002 během oslav Dne reformace[3]3: „Kolik je ve světě potřeba lásky! (…) (Ježíš) řekl, že nás svět pozná jako jeho učedníky, a skrze nás i jeho, podle vzájemné lásky, jednoty: ,Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku k sobě navzájem.’ (Jan 13,35). (…) Pochopili jsme: přítomnost po každém z nás žádá lásku, jednotu, společenství, solidaritu. A volá také církve, aby opět nastolily jednotu rozervanou staletími. To je ta reforma všech reforem, kterou od nás Hospodin žádá; je to první a nutný krok k univerzálnímu bratrství se všemi lidmi na celém světě. Svět uvěří, když budeme v jednotě. Řekl to Ježíš: „… ať všichni jsou jedno. (…) aby svět uvěřil“ (Jan 17,21). Bůh to chce! (…). Kéž nám dá milost, abychom tato slova viděli naplněná, nebo alespoň přispěli k jejich realizaci.“[4]

Letizia Magri

[1] Na severní polokouli se slaví týden modliteb za jednotu křesťanů každoročně od 18. do 25. ledna, kdežto na jižní polokouli připadá tento týden na jiné datum poblíž slavení Letnic. U nás, tak jako na některých dalších místech, předchází Týdnu modliteb za jednotu křesťanů Alianční týden modliteb organizovaný Evangelikální aliancí, v roce 2021 ve dnech 10. do 17. ledna.

[2] Viz www.grandchamp.org.

[3] Den reformace („Reformationstag“) se připomíná každoročně 31. října na výročí uveřejnění 95 tezí Martinem Lutherem. https://cs.wikipedia.org/wiki/Den_reformace

[4] C. Lubich, in L’unità, a cura di D. Falmi e F. Gillet, Città Nuova, Roma 2015, str. 87-88, vlastní překlad.