„Ve všem, co děláte, projevujte lásku.“ (1 Kor 16,14)1

Tento měsíc budou svítilnou našim nohám2 slova a zkušenosti apoštola Pavla, kterými se necháme prozářit.

I nám, stejně jako křesťanům v Korintu, hlásá silné poselství – srdcem evangelia je láska, agapé, nezištná láska mezi bratry.

Naše Slovo života je součástí závěru tohoto listu, v němž je láska hojně připomínána a vysvětlována ve všech svých podobách: je trpělivá, laskavá, miluje pravdu, nehledá svůj prospěch3

Takto žitá vzájemná láska v křesťanském společenství je balzámem na rozdělení, která ho vždy ohrožují, a znamením naděje pro celé lidstvo.

„Ve všem, co děláte, projevujte lásku.“

Je pozoruhodné, že Pavel nás – v řeckém textu – nabádá, abychom jednali a přitom „byli v lásce“, jako by tím chtěl naznačit stálý stav, přebývání v Bohu, který je Láska.

Jak bychom vlastně mohli přijímat jeden druhého a každého člověka s tímto postojem, kdybychom si neuvědomovali, že jsme Bohem milováni jako první, a to i v našich slabostech?

Právě toto obnovené vnímání nám umožňuje otevřít se beze strachu druhým, pochopit jejich potřeby, stát při nich a sdílet s nimi materiální i duchovní zdroje.

Podívejme se, jak to dělal Ježíš, on je naším vzorem.

Vždy dával jako první: „(…) zdraví nemocným, odpuštění hříšníkům, život nám všem. Proti egoistické hrabivosti staví velkorysost; proti zaměření na vlastní potřeby pozornost k druhým; proti kultuře vlastnění kulturu dávání. Nezáleží na tom, zda můžeme dát hodně nebo málo. Důležité je, jak dáváme, kolik lásky vkládáme i do malého gesta pozornosti vůči druhému. (…) Láska je zásadní, protože dokáže přistupovat k bližnímu též jen s postojem naslouchat, sloužit, být k dispozici. Jak důležité (…) je snažit se „být“ vedle každého láskou! Pak najdeme přímou cestu do jeho srdce a můžeme ho povzbudit.“ 4

„Ve všem, co děláte, projevujte lásku.“ 

Toto Slovo nás učí přistupovat k druhým s úctou, bez pokrytectví, tvořivě, dávat prostor jejich nejlepším snahám, aby každý přispěl ke společnému dobru. 

Pomáhá nám využít každou konkrétní příležitost v našem každodenním životě: „(…) od práce doma nebo na poli a v továrně po vyřizování kancelářských záležitostí, školních úkolů, stejně jako odpovědnost v občanské, politické a náboženské oblasti. Všechno se může stát pozornou a horlivou službou.“ 5

Mohli bychom si představit mozaiku evangelia prožívanou v jednoduchosti.

Jedni rodiče píší: „Když nám naše ztrápená sousedka řekla, že její syn je ve vězení, souhlasili jsme, že ho navštívíme. Den před odjezdem jsme se postili a doufali jsme, že dostaneme milost říci mu vhodná slova. Pak jsme za něj zaplatili kauci, aby byl propuštěn.“6

Skupinka mladých z města Buea (jihozápadní Kamerun) uspořádala sbírku věcí a finančních prostředků na pomoc lidem vysídleným v důsledku probíhající války.7 Navštívili muže, který při útěku přišel o ruku. Život s tímto postižením se pro něj stal velkou výzvou, protože jeho zvyky se radikálně změnily. „Řekl nám, že naše návštěva mu dodala naději, radost a důvěru. Cítil skrze nás Boží lásku,“ vypráví Regina. Marita dodává: „Po této zkušenosti jsem opravdu přesvědčena, že žádný dar není příliš malý, pokud je učiněn s láskou… Nic jiného není potřeba: je to láska, která hýbe světem. Vyzkoušejme to!“

Letizia Magri a tým Slova života

1  Stejné Slovo života, které nabízíme na tento měsíc, si vybrala skupina křesťanů z různých církví v Německu, aby podle něj žila během celého roku.

2 Srov. Žalm 119 (118), 105.

3 Srov. kap. 13.

4 Ch. Lubichová, Slovo života na říjen 2006 (viz Nové město 10/2006, str. 15), taktéž v Parole di Vita, a cura di Fabio Ciardi (Opere di Chiara Lubich 5; Città Nuova, Roma 2017), str. 791-792.

5 Tamtéž str. 792.

6 S. Pellegrini, G. Salerno e M. Caporale, Famiglie in azione. Un mosaico di vita, Città Nuova 2022, str. 70-71.

7 Převzato z webu  https://www.unitedworldproject.org/workshop/camerun-condividere-con-gli-sfollati/

Pin It on Pinterest

Share This