Klementinský sál, sobota, 21. března 2026
Ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.
Pokoj vám!
Jsem rád, že se s vámi dnes odpoledne setkávám poté, co jste se zúčastnili generálního shromáždění Hnutí fokoláre. Zdravím prezidentku Margaret Karramovou, která byla znovu zvolena do druhého funkčního období, a nového spoluprezidenta dona Roberta Eulogia Almadu. Ať Pán žehná vaší službě!
Oslovilo vás charisma služebnice Boží Chiary Lubichové, které formovalo váš osobní život i styl vašeho komunitního života. Každé charisma v církvi vyjadřuje jeden aspekt evangelia, který Duch Svatý v určitém historickém období vyzdvihne pro dobro samotné církve i pro dobro celého světa. U vás se jedná o poselství jednoty: jednoty mezi lidmi, která je plodem a odrazem jednoty Krista s Otcem: „Ať všichni jsou jedno, jako ty, Otče, ve mně a já v tobě.“ (Jan 17,21)
Ducha jednoty prožíváte především mezi sebou a všude o něm svědčíte jako o nové možnosti bratrského a radostného života ve svornosti mezi lidmi různého věku, kultury, jazyka a náboženského vyznání. Je to nenápadné, ale mocné semínko, které přitahuje tisíce žen a mužů, probouzí povolání, vyvolává podnět k evangelizaci, ale také k sociálním, kulturním, uměleckým a ekonomickým dílům, která jsou kvasem ekumenického a mezináboženského dialogu. Tento kvas jednoty je dnes velmi potřebný, protože jed rozdělení a konfliktů má sklon znečišťovat srdce a sociální vztahy a je třeba mu čelit evangelním svědectvím jednoty, dialogu, odpuštění a míru. I skrze vás si Bůh v uplynulých desetiletích připravil početný lid míru, který je právě v tomto historickém okamžiku povolán, aby působil jako protiváha a hráz proti mnoha rozsévačům nenávisti, kteří lidstvo vracejí zpět k formám barbarství a násilí.
Kromě důležitého svědectví jednoty a míru je vám, drazí, svěřena také odpovědnost udržovat živé charisma vašeho hnutí v post-zakladatelské fázi, té fázi, která nekončí s první generační obměnou po smrti zakladatelky, ale pokračuje i dále. V této době jste povoláni společně rozlišit, které aspekty vašeho společného života a vašeho apoštolátu jsou podstatné, a proto je třeba je zachovat, a které nástroje a praktiky, ačkoli se používají již dlouho, nejsou pro charisma podstatné nebo vykazovaly problematické aspekty, a proto je třeba je opustit.
Tato fáze vyžaduje také velký úkol transparentnosti ze strany těch, kteří zastávají odpovědné úlohy, a to na všech úrovních. Transparentnost je totiž na jedné straně podmínkou důvěryhodnosti a na druhé straně je nezbytná, protože charisma je darem Ducha Svatého, za který jsou zodpovědní všichni členové. Mají tedy právo a povinnost vnímat spoluúčast na Díle, ke kterému se s plnou oddaností připojili. Pamatujte také na to, že zapojení členů je vždy přidanou hodnotou: podněcuje růst jak jednotlivců, tak i Díla, odhaluje skryté zdroje a potenciál každého, posiluje odpovědnost a podporuje přínos všech.
Odpovědnost za společné rozlišování, která je vám všem svěřena, zahrnuje také způsob, jakým se charisma jednoty promítá do forem komunitního života, které dodávají lesk kráse evangelní novinky a zároveň respektují svobodu a svědomí jednotlivců tím, že oceňují dary a jedinečnost každého z nich. Můžeme se zamyslet nad tím, že Ježíš ve své velekněžské modlitbě, poté co řekl „ať všichni jsou jedno“, dodal „i oni ať jsou v nás“ (Jan 17,21), a tím propojil jednotu mezi učedníky s vyšší jednotou mezi Otcem a Synem. To znamená, že jednota, kterou se snažíte žít a o které svědčíte, se uskutečňuje především „v Bohu“, v naplňování jeho svaté vůle a v důsledku toho ve společném úsilí o společenství a komunitní život, podporovaný a vedený těmi, kteří jsou tou službou pověřeni. Jednota je dar a zároveň úkol a povolání, které se týká každého. Všichni jsou povoláni rozlišovat, jaká je Boží vůle a jak lze uskutečnit pravdu evangelia v různých situacích komunitního či apoštolského života. A všichni na této cestě rozlišování musí projevovat bratrství, upřímnost, otevřenost a především pokoru, odpoutanost od sebe samých a od vlastního úhlu pohledu. Jednota všech v Bohu je evangelním znamením, které je prorockou silou pro svět.
Jednota tedy nesmí být chápána jako uniformita myšlení, názorů a životního stylu, což by naopak mohlo vést k podceňování vlastního přesvědčení na úkor osobní svobody a naslouchání vlastnímu svědomí. Chiara Lubichová tvrdila, že předpokladem každého pravidla je láska (srov. předpoklad ke Stanovám). Je proto nutné, aby jednota byla vždy živena a podporována vzájemnou láskou, která vyžaduje velkorysost, laskavost a úctu; aby byla podporována tou láskou, která se nevychloubá, není pyšná, nehledá svůj prospěch, zapomíná, když jí někdo ublíží, ale raduje se pouze z pravdy (srov. 1 Kor 13,4-6).
Drazí, děkujme společně Pánu za velkou duchovní rodinu, která se zrodila z charismatu Chiary Lubichové. Za mladé lidi ve vašich skupinách, kteří jasným pohledem vidí krásu povolání být nástroji jednoty a míru ve světě. Za rodiny, které byly obnoveny a posíleny přítomností Ježíše uprostřed jejich rodinného života. Za biskupy, kněze a zasvěcené osoby, kteří viděli, jak se dar jejich služby a jejich řeholního života obnovil díky kontaktu s vaším hnutím a vaší spiritualitou. Za mnoho fokolarínek a fokolarínů, kteří často s hrdinskou oddaností pokračují kdekoli ve světě v životě modlitby, práce, dialogu a evangelizace tím, že následují vzor apoštolského života prvních křesťanských generací. A děkujeme za nesčetné plody svatosti, známé i neznámé, které v průběhu všech těchto let přinesl církvi návrat k evangeliu, za který se zasazujete.
Povzbuzuji vás, abyste pokračovali na své cestě, a z celého srdce vám žehnám a prosím o přímluvu Panny Marie, aby vás chránila a vždy vás provázela svou mateřskou pomocí. Děkuji!
Slyšel jsem, že rádi zpíváte: zazpívejme tedy společně modlitbu, kterou nás naučil Ježíš: „Pater noster“…
Požehnání.
Děkuji! Všechno, všechno nejlepší.
