Zlatá Praha v Srbsku

Více než de­sít­ka od­váž­liv­ců, kte­ří přes­to, že je za prv­ní­ho let­ní­ho so­bot­ní­ho roz­břes­ku  ne­pro­bu­dil pro­ni­ka­vý zvuk bu­dí­ku, ale prou­dů li­jav­ce do­pa­da­jí­cích zven­čí na oken­ní pa­ra­pe­ty je­jich lož­nic, vy­ra­zi­li na různá praž­ská ná­dra­ží, aby se po­slé­ze shle­da­li na star­tu pě­ší­ho vý­le­tu Zlaté Prahy v Srbsku, se po vy­stou­pe­ní z vla­ku spo­lu s po­sled­ní­mi drob­ný­mi kap­ka­mi vy­pa­dá­va­jí­cí­mi z ustu­pu­jí­cích mra­ků vy­da­la za pří­ro­dou Českého krasu.

Vi­di­tel­ným a fun­do­va­ným prů­vod­cem jim byl Fran­ti­šek Zima, je­hož pou­ta­vý vý­klad při­lá­kal i ko­lemjdou­cí, kte­ří se při­da­li a spo­leč­ně s ostat­ní­mi ab­sol­vo­va­li část ces­ty, jež stou­pa­la nejen k ta­ko­vým za­jí­ma­vos­tem jako jsou (Kubrychtova) re­stau­ra­ce bez hos­tin­ské­ho a (Bubovické) vo­do­pá­dy bez vody, ale i ke Karlově studánce s vo­dou, kde v pra­vé po­led­ne všich­ni pří­tomní na­lez­li ob­čer­stve­ní jak pro tělo, tak pro duši.

Se svým ne­vi­di­tel­ným „prů­vod­cem, pří­te­lem a bra­t­rem“ pak celá sku­pi­na po­kra­čo­va­la ko­lem Dubu sedmi bratří svla­žit svá hrd­la do nejme­no­va­né útul­né hospůd­ky pod hrad Karlštejn, u ně­hož se na­ko­nec se­tka­la i s poz­dě­ji do­ra­zi­vší­mi účast­ní­ky, s ni­miž pak již pod slu­neč­ní­mi pa­prsky po­kra­čo­va­la přes celý městys a řeku až k ná­draž­ní bu­do­vě, od­kud se ode­bra­la na zpá­teč­ní ces­tu s ra­dos­tí nejen ze spo­leč­ně strá­ve­né­ho dne, ale i ze vzá­jem­né­ho se­tká­ní po dal­ší dlou­hé ko­ro­na­vi­ro­vé vlně a pau­ze.