Mše sv. za Chi­a­ru Lu­bi­cho­vou v praž­ské ka­tedrá­le

Mi­mo­řád­né bylo už je­nom to, že se jí účast­ni­li všich­ni čeští bis­ku­po­vé, kte­ří prá­vě kon­či­li za­se­dá­ní České bis­kup­ské kon­fe­ren­ce, i apoš­tolský nun­cius Char­les Da­niel Bal­vo. Ce­le­bro­val ji kar­di­nál Do­mi­nik Duka a hned mezi jeho prv­ní­mi slo­vy za­zně­lo, že to byl jeho před­chůd­ce v roli pri­ma­se čes­ké­ho, Mi­lo­slav kar­di­nál Vlk, jenž byl od po­čát­ku své­ho kněž­ství for­mo­ván fo­ko­larín­skou spi­ri­tu­a­li­tou. Když kar­di­nál Duka zmí­nil roz­dě­le­nou spo­leč­nost a po­stes­kl si, jak toto na­pě­tí na nás na všech­ny do­lé­há, zně­lo to jako re­flexe ne­dáv­né ne­pří­jem­né udá­los­ti. (De­ba­tu z 8. led­na o ma­ri­án­ském slou­pu na Sta­ro­měst­ském ná­měs­tí s bra­tr­ským ka­za­te­lem Pavlem Čer­ným, bý­va­lým před­se­dou Eku­me­nic­ké rady církví, totiž kar­di­nál Duka ukon­čil v hně­vu a opus­til na­hrá­vá­ní…)
…Po skon­če­ní mše se kar­di­nál jdou­cí v prů­vo­du bis­ku­pů za­sta­vil u Pav­la Čer­né­ho, kte­rý se­děl v prv­ní la­vi­ci mezi hos­ty, a v krát­kém sou­kro­mém roz­ho­vo­ru uči­nil prv­ní krok k na­rov­ná­ní je­jich dlou­ho­le­té­ho a ne­dáv­no na­ru­še­né­ho vzta­hu.

Zdroj: dingir.cz

Pa­vel Černý k usmí­ře­ní v ka­tedrá­le
„Při­po­me­nu­tí od­ka­zu ženy, kte­rá za­lo­ži­la Hnu­tí fo­co­la­re, se mě vel­mi do­tý­ka­lo. Chi­a­ra byla no­si­tel­kou cha­risma­tu jed­no­ty a její du­chov­ní od­kaz je i dnes ná­stro­jem ke smí­ře­ní a bu­do­vá­ní jed­no­ty. Za­zní­va­ly přímluv­né mod­lit­by za jed­no­tu v Kris­tu i eku­me­nic­kou spo­lu­prá­ci. Když slav­nost­ní mše skon­či­la, pan kar­di­nál vy­kro­čil z prů­vo­du ce­le­bran­tů a při­stou­pil ke mně. Vy­slo­vil omlu­vu za svá slo­va a já jsem uči­nil to­též. Sta­čil jsem mu ješ­tě říct, že i přes tvr­dý ná­zo­ro­vý spor ho mám rád jako bra­t­ra v Kris­tu.“

Zdroj: christnet.eu