Slovo života – říjen 2018

„Jestliže se však necháváte vést Duchem, nejste už pod Zákonem“ (Gal 5,18)

Apoštol Pavel píše dopis křesťanům z Galacie (z oblasti, která se nachází uprostřed současného Turecka), kterou on sám evangelizoval a která mu hodně leží na srdci.
V tomto společenství někteří tvrdili, že je nutné, aby křesťané dodržovali všechna pravidla Mojžíšova zákona, aby byli milí Bohu a dosáhli spásy.
Svatý Pavel však říká, že již nejsme „pod zákonem“, protože sám Ježíš, Boží Syn a Spasitel lidstva, se svojí smrtí a vzkříšením stal pro všechny Cestou k Otci. Víra v něj otevírá naše srdce pro působení samotného Ducha Božího, který nás vede a doprovází na cestách života.
Podle svatého Pavla tedy nejde o to, abychom „nedodržovali zákon“, nýbrž spíše o to, abychom ho přivedli k jeho základnímu a náročnějšímu kořeni a abychom se přitom nechali vést Duchem Svatým.
Předtím svatý Pavel píše: „Celý Zákon totiž ve své plnosti je obsažen v jediné větě: ,Miluj svého bližního jako sebe′.“ (Gal 5,14)
V křesťanské lásce k Bohu a k bližnímu totiž nacházíme svobodu a odpovědnost Božích dětí: po vzoru Ježíše jsme povoláni k tomu, abychom milovali všechny, abychom milovali jako první, abychom milovali druhého jako sebe sama, i kdyby šlo o nepřítele.

„Jestliže se však necháváte vést Duchem, nejste už pod Zákonem.“
Láska, která pochází od Boha, nás vede k tomu, abychom byli zodpovědní v rodině, v práci a všude tam, kde žijeme. Jsme povoláni k tomu, abychom budovali vztahy v míru, ve spravedlnosti a v mezích zákonů.
Zákon lásky je tím nejpevnějším základem naší společnosti. Vypráví o tom Marie: „Učím na okraji Paříže, ve znevýhodněné lokalitě s multikulturní populací i ve škole. Starám se o interdisciplinární projekty, kde pracujeme ve skupinách a žijeme s kolegy v bratrství, abychom byli důvěryhodní, když tento model nabízíme studentům. Naučila jsem se neočekávat ihned výsledky a respektovat, když se děti nemění. Důležité je v děti stále věřit a doprovázet je, oceňovat a chválit je. Někdy se mi zdá, že nedokážu nic změnit, jindy mám zase hmatatelný důkaz, že vybudované vztahy přinášejí ovoce, jak tomu bylo u studentky, která při jedné hodině nebyla zrovna konstruktivní. Klidně, ale jasně jsem jí vysvětlila, že abychom mohli žít v harmonii, musí každý udělat svoji část. Následně mi napsala: ,Mrzí mě, jak jsem se chovala, už se to nestane. Vím, že od nás očekáváte konkrétní činy a ne slova, a chci se v tomto smyslu nasadit. Jste člověk, který nám žákům předává správné hodnoty a chuť dokázat to.′“

„Jestliže se však necháváte vést Duchem, nejste už pod Zákonem.“
Žít v lásce není jednoduše plodem našeho úsilí. Je to Duch Svatý, který nám byl dán a jehož můžeme neustále prosit, aby nám dal sílu být stále svobodnější od otroctví egoismu a abychom žili v lásce.
Chiara Lubichová napsala: „Láska nás pohání, láska nám radí, jak odpovídat na situace a jak se rozhodovat. Láska nás učí rozlišovat: toto je dobré, to udělám; tamto je špatné, to neudělám. Láska nás vede k tomu, abychom jednali pro dobro druhých. Nejsme vedeni zvenčí, ale z onoho počátku nového života, který do nás vložil Duch Svatý. Srdce, mysl, všechny naše schopnosti i síly mohou ,jít podle Ducha′, protože jsou sjednocené láskou a dány zcela k dispozici Božímu plánu s námi a se společností. Jsme svobodní, abychom milovali.“
                                                                                                                               Letizia Magri