Slovo života – leden 2020

„Zachovali se k nám neobyčejně laskavě“ (srov. Sk 28,2)

Na středomořský ostrov Malta dorazilo po čtrnácti dnech na lodi dvě stě sedmdesát šest trosečníků. Jsou promočení, vyčerpaní a vyděšení; zažili bezmoc vůči přírodním silám, hrozila jim smrt. Mezi nimi je i vězeň cestující do Říma, aby se zde podrobil soudnímu procesu u císaře.
Tato událost není aktuální zpráva z novin, ale vyprávění apoštola Pavla, kterého vezli do Říma, kde měl korunovat svoje evangelizační poslání svědectvím skrze mučednictví.
Podpírán svojí nezdolnou vírou v Boží prozřetelnost dokázal navzdory svému postavení vězně pomáhat všem druhům v neštěstí, dokud nepřistáli na Maltě.
Zde je přivítali místní obyvatelé, rozdělali pro ně veliký oheň, aby se zahřáli, a pak se o ně postarali. Na konci zimy, asi po třech měsících, jim dali všechno potřebné k tomu, aby mohli pokračovat bezpečně v cestě.

„Zachovali se k nám neobyčejně laskavě.“
Pavel a další trosečníci zakusili hřejivé a konkrétní lidství lidí, k nimž ještě nedosáhlo světlo evangelia. Je to osobní přijetí beze spěchu, které umí posloužit hostům bez kulturních, náboženských nebo společenských předsudků. K jeho uskutečnění je zapotřebí osobního zapojení i zapojení celé komunity.
Schopnost přijmout druhého má v krvi každý člověk jakožto tvor, který v sobě nese otisk milosrdného Otce, i když v něm křesťanská víra ještě nebyla zažehnuta anebo zeslábla. Je to zákon vepsaný do lidského srdce, který Boží slovo ukazuje a zhodnocuje, od Abrahama až po strhující zjevení Ježíše: „Byl jsem na cestě, a ujali jste se mě.“
Sám Pán nám nabízí sílu své milosti, aby naše křehká vůle dosáhla plnosti křesťanské lásky.
Touto zkušeností nás Pavel učí také důvěřovat zásahu Boží prozřetelnosti, rozeznat a ocenit dobro získané skrze konkrétní lásku mnoha lidí, s nimiž se setkáme na naší cestě.

„Zachovali se k nám neobyčejně laskavě.“
Tento verš ze Skutků apoštolů navrhli křesťané různých církví z Malty jako motto pro Týden modliteb za jednotu křesťanů 2020.
Tyto komunity se společně věnují mnoha iniciativám na podporu chudých a migrantů: pořádají distribuce jídla, oblečení a hraček pro děti, hodiny angličtiny na podporu sociálního začlenění. Touhou je posílit schopnost přijetí, ale také oživit společenství mezi křesťany náležejícími do různých církví, aby svědčilo o jediné víře.
A jak svědčíme my mezi bratry o Boží lásce? Jak přispíváme k vytváření sjednocených rodin, solidárních měst, skutečně lidské společnosti? Takto nám radí Chiara Lubichová:
„Ježíš nám ukázal, že milovat znamená přijmout druhého takového, jaký je, stejně jako On přijal každého z nás. Přijmout druhého s jeho zálibami, myšlením, chybami, jinakostí. (…) Udělat mu místo v sobě a vyklidit ze srdce všechny předsudky, soudy a instinktivní odpor. (…) Nikdy nevzdáme Bohu tak velikou chválu jako tehdy, když se snažíme přijmout svého bližního, protože tehdy stavíme základy bratrského společenství, a nic nedělá Bohu takovou radost jako skutečná jednota mezi lidmi. Jednota přitahuje přítomnost Ježíše mezi nás a jeho přítomnost vše proměňuje. Přistupujme tedy ke každému bližnímu s přáním z celého srdce jej přijmout a dříve či později s ním navázat vztah vzájemné lásky.“
                                                                                                                                                    Letizia Magri